Marcela-René-Katka... z těchto tří časosběrných   dokumentů H.Třeštíkové je pro mě René nejslabší.   Paní Třeštíková si stále zachovává svůj nezaujatý   postoj, kdy je pouhým pozorovatelem, což mám   velice ráda, obzvlášť u dokumentů. Takovéto   moralizování o životě a o světě je něco, co mě   prostě nebaví a René byl takových názorů   plný...Některé měly hlavu a patu, ale vesměs šlo o   takový typ názorů, který nám, kteří ve vězení   nebyli, nedal možnost se s nimi ztotožnit. Jinak   upřímně lituji ty, kteří byli na Reném v kině,   protože já osobně mu nerozuměla ani slovo a musela   jsem se dívat s titulky.

83 částečně i hořkých minut o jedné zbloudilé   duši, která si hledá místo a nenachází. V tomhle   případě paní Třeštíková, narozdíl od natáčení   filmu Katka, většinou věděla kde hledat.

opravdový naturalismus
Velmi zajímavý průřez životem   "odpadlíka". Není snadné přejít zpět   řeku, když člověk většinu života prožije na druhém   břehu...

René
Marcela byl snímek o nešťastném a hlavně smolném   životě jedné ženy, která se na vzdory nepřízni   osudu pere co to jde. A je ponaučením pro nás   všechny, že i když je nám někdy nejhůř, nic se   nedaří, nesmíme to vzdát. Jsou přeci lidé, kteří   si zaslouží lítost přeci jen více než my.
Katka   byl snímek o docela obyčejné holce, která propadla   drogám. Přes všechnu svojí snahu a zoufalost se i   přes to, že čeká miminko, nedokázala z této pasti   dostat. A je ponaučením pro nás všechny, že s   tímto svinstvem není opravdu radno si   zahrávat.
Ale co nám dává René? Co si můžeme   odnést z tohoto dokumentu? Máme tu jednoho   břídila, který neví jak vynaložit se životem.   Snaží se být zlodějem, ale má k tomu sakra daleko   a tak je jen drobným kriminálníkem trávicím svůj   život za mřížemi a nadávajícm na svobodu a vlastně   na i na všechno ostatní. Snad mu i dělá dobře jeho   medializace, to že se někdo o někoho takového   zajímá, ale on prostě ničím nevyniká. Myslím, že   tentokrát Třeštíková vybrala špatně...

proč
Film jsem zkouknul a popravde moc nechapu co tim   autorka chtela rict,obdivuju jeji 20 letou   vytrvalost, ale popravde tot vse.Radoby dokument o   ,,inteligentnim,, lumpovi,ktery vlastne ani   poradny zlocinec neni.

René,Dir.: H. Třeštíková, ČR , 2008.
Dvadsaťročná práca scenáristky a režisérky o   premenách pôvodne mladého delikventa. Drobné   zlodejstvá menia inak slušnou inteligenciou   vybaveného študenta, navštevujúceho za socializmu   vojenské gymnázium, pôvodne nevinného chlapca na   recicivujúceho nepolepšiteľného kriminálnika.  
Dokumement je z veľmi zvláštneho   sveta.
Tŕeštíkovej časozbernosť fokusuje divácku   pozornosť na prienik osobného sveta. Je v ton i   náčrt Reného vzťahu k milenkám.
Jedným z   orintačným bodom k persone René je jeho   "nijaký vzťah" k svojej matke a   opačne.
Jeho väzeňská literárna tvorba, kde vďaka   filmárke vychádzajú na svetlo sveta zaujímavé   úvahy je počiatkom svojskej mediálnej kariéry.   René sa stáva spoločensky akceptovanou   celebritou.
Obzvlášť autentické sú Reného   Třeštíkovou dokumentaristicky rekonštruované   prechádzky Prahou. Je to jeho pokus o svojskú   komunikáciu s civilným životom.
Snahou o   pochopenie stojatosti jeho kruhov. Vysvetuje to,   že dvakrát úspešne zrealizoval osobne zafarbenú   trestnú činnosť: vykradnutie bytu   režisérky-dokumentaristky i odcudzenie či   zneužitie kamery, ktorú mu zabezpečil filmový   štáb.
Väzeň René zrejme paradoxne nevie, prečo   to sám všetko robí.
Alebo je to iba premyslený   mediálny kalkul?
Vlastná existencia mu pripadá   normálna (vyjadruje sa vždy veľmi pokojne   vyrovnaným spôsobom). Preto, že v prostredí, ktoré   ho formovalo a tým, v ktorom žije teraz je to   úplnou každennosťou.
Niekomu by mohlo vadiť málo   ražisérskej snahy o psychológiu protagonistu.   Pokusy o civilnejšie žitie Reného Prášila by možno   pridali na dramatične.
Politicko-spoločenská   linka je tiež oprávneným autorským postojom,len z   diváckeho uhla trochu stereotypná..
Film vytvára   nečakane zaujímavú líniu už aj tým, ako samotný   René spoluvytvára svoju mediálne imaginatívnu   relitu. Vykresľuje svoj recidivistický cynizmus a   korene jeho amorálneho pózerstva.
On sám a celé   filovanie môže byť slepou mediálnou pózou, ktorá   sa neustále samovytvára.
Ale súčasne vidno aj   správu o stave sveta v jeho rozmanitosti.
Film   dostal jednu z najprestížnejších cien akú môže   európsky dokumentárny film obdržať - Felix Arte   2008
a určite patrí k vrcholom tvorby jednej z   najrenomovanejších českých dokumentaristiek.

Musí se nechat že se jedná o maximálně   "odedřenou" práci, 20 let sbírat   materiál s tím že jednou snad z toho filmu něco   bude chce obdiv. Navíc postava Reného autorce   vyšla naprosto skvěle, inteligentní bastard a jeho   život v českých lágrech na pozadí české novodobé   historie funguje perfektně, kloubouk dolů...