Tedy neznám ruský soudní systém, ale má pocit, že   systém dvanácti porotců patří do anglosaskýho   práva, ve kterém se rozhoduje v trestních   řízeních. Nebývá příliš časté, aby remake filmy se   natáčely tak, že původní film vznikne v USA a jeho   novější zpracování vznikne v jiných státech. Do   toho nezapočítávám italské a německé pokusy o   vytváření různých filmů dobrodružných,   katastrofických či thrillerů, které bývají jen   méně povedenými kopiemi.
Dvanáct. Dvanáct   rozhněvaných mužů. To je totiž původní film.   Geniální a plný napětí. Tady? Tady se jedná o   nepovedený remake.

Přemístěte se na východ, přimíchejte konflikt s   Čečnou, 13. komnaty porotců, hudbu místy   přípomínající doprovod videoher a máte... Dvanáct.   Coby znalec původního filmu Dvanáct rozhněvaných   mužů budu nad Michalkovovým dílem skákat radostí   jen těžko. Natočil si to zcela po svém, ale   přiznám, že originálně. Barevnost tělocvičny   nepříjemně kontrastuje s případem a ti dědové spíš   než porotce ztvárňují 12 babek na trhu, které se   přou kvůli kvalitě brambor.

Dvanáct
Povedená soudní drama o dvanctičlenné porotě,   která rozhoduje o vině či nevině mladého   čečeňského muže. Osobně si myslím, že byl film až   moc dlouhý. Nicméně životní příběhy vyprávěné   jednotlivci z řad porotců dokázaly diváka strhnout   a úplně pohltit. Ta atmosféra plná syrovosti a   vášně byla naprosto přesvědčivá a některé scény   byly opravdu drsně vyhrocené. Trošku mě ale zkamal   úplný závěr filmu, protože jsem se nedozvěděl, co   se stane s mladým Čečencem po propuštení.

O 50 let mladší doba ani přesun na východ tomuto   tématu neubral na působivosti. Výborní neznámí   herci. Jeden z mála remaků srovnatelný s   originálem.

každý má svou třináctou komnatu
Opravdu působivý snímek o lidech, kteří jsou   okolnostmi donuceni obrátit se ke svému nitru.   Každý máme svá tajemství, každý máme ve svém nitru   něco, o čem se nemluví buď vůbec nebo jen s těmi   nejbližšími. Co může způsobit, když nás okolnosti   přinutí se vyzpovídat před cizími lidmi, kteří se   však díky tomu navzájem stanou svými důvěrníky? To   vám tento snímek ukáže opravdu velmi zdařile.   Rozhodně se nenechte odradit tím, že jej natočil,   mimo jiné velmi zkušený a skvělý, ruský režizér...

Popravdě jsem se ruského remaku legendárních   "12 rozhněvaných mužů" trochu obával,   především kvůli jeho takřka dvojnásobné délce.   Nakonec jsem velice překvapen a ruská verze se té   americké s klidem vyrovná a ani délka není   neúnosná. Opět jsou zde skvěle vykreslené   charaktery, dusná a stupňující se atmosféra,   bezchybné herecké výkony a především se nejedná o   doslovný přepis originálu bez jakékoliv inovace.   Po pravdě film jde jinou cestou a s Lumetovou   verzí se shoduje jen v tématu 12 porotců, kteří   rozhodují o vině a nevině mladého chlapce. Film je   díky své délce "rozmáchlejší" a více se   zaměřuje i na samotného odsouzeného a nejen na   místnost plnou porotců. Délka snímku je na   konverzační téma přeci jen dlouhá ale ikdyž by se   možná dala zkrátit nedokázal bych vybrat scénu,   kterou bych vyhodil. Líbilo se mi to stejně jako   originál a chvílemi možná i o něco více, proto   plný počet.

Ve srovnání s původními Rozhněvanými muži působí   tento film dost zdlouhavě a přitom nenabízí vesměs   nic novýho. Sice se zde najde pár dobrých momentů   ale celkově atmosféra není taková a raději se   znovu podívám na originál.

Přišla jsem z kina a pořád nad tím filmem   přemýšlím... a tak se pozná dobrý snímek, ne? :)   Zvláště konec filmu byl úžasný.
Za 2 a půl hodiny   jsem poznala 12 naprosto odlišných charakterů,   nespočet životních příběhů, boj o lidskou   důstojnost... ale i krutost a rasismus.
Výborný   film nepotřebuje efekty! potřebuje myšlenku,   zpracování a herce. Všechny tyto tři podmínky   kvalitní podívané (plus mnoho dalších) se našly v   tomto snímku. Tleskám všem, kdo se na něm podíleli   a smekám svůj pomyslný klobouk!

PS: četla jsem   drama 12 rozhněvaných mužů v knižní podobě...je to   úplně o něčem jiném, hodně dělá i doba a místo,   kde se děj odehrává (Amerika X Rusko). Jen   myšlenka (12 soudců rozhoduje, co se zločincem a   navzájem se ovlivňují a poznávají) zůstala stejná.   Ale konce vyzněl dost jinak.

Já též byla velmi spokojená. A jsem ráda, že se   režisér od struktury původní filmové verze z roku   57 vzdálil poměrně výrazně.
Dvanáctka je totiž o   mnoho košatější, vše se neodehrává jen v jedné   místnosti, ale jsou tu hned dvě hlavní dějové   linie (druhá v Čečensku). Je rozhodně v mnohém i   nadlehčenější, překvapil mě svěží vtip, který jsem   tu ani nečekala. Možná nejvíc fascinující však   byla mentální odlišnost mezi ruskými a americkými   porotci v rozhněvaných mužích. Taky tu nebyla   jedna hlavní postava, která děj táhla, ale všichni   měli svoji dominantní "chvilku", nutno   dodat – úchvatnou chvilku. Nejlepší na filmu byly   právě jednotliví porotci, přičemž skoro každý   působil tak nějak jako svoje vlastní karikatura.   Herecké výkony opravdu stály za to. Jako celý   film, doporučuju.

Nikita Michalkov mě opět nezklamal..12 je film nad   kterým musíte přemýšlet. Příběh je velmi zajímavý,   herci vůbec nejsou špatní a i přesto že je film   dlouhý vás od začátku do konce baví..100%..jsem   spokojená..návštěva kina stála za to