Brazil (1984)

Terry Gilliam patří mezi ty   režiséry, kteří ve svých   filmech rádi pouští svou   fantazii na plné obrátky a   ukazují, že se v jejich   hlavách dějí velice bizarní   věci. Tak to alespoň vypadá v   jejich filmech. Převážně v   těch Gilliamových. V tomto   snímku se režisér vydává do   (nejspíš) nepříliš vzdálené   budoucnosti, kde podobně jako   ve filmech "1984"   nebo "451°   Fahrenheita" vše řídí   systém. Hlavní hrdina patří do   "armády" úředníků a   pronásleduje ho tajemný sen o   neznámé ženě, která možná   patří do skupiny teroristů,   kteří nechtějí být řízeni   nesmyslným systémem. Režisér   svojí budoucnost nevidí nijak   růžově a interiéry budov jsou   plné šedých sloupů nebo   spousty (opravdu spousty)   různých hadic, trubek a jiného   harampádí. Kanceláře by nemohl   obývat nikdo, kdo trpí   klaustrofobií a pracovníci se   přetahují o jeden stůl, i když   jsou jejich kanceláře   rozdělené zdí. Pokud jste   viděli novější režisérův   snímek "12 opic"   uděláte si snadno představu o   tom, jak režisér vidí   budoucnost. Oproti "12   opicím" je tento snímek   pojat trochu komediálněji, což   dost vyvrací konec. Je to   rozhodně zajímavý film a   Jonathan Pryce podává velice   dobrý výkon stejně jako   ostatní herci ale přeci jen je   dost dlouhý a ke konci dokonce   zdlouhavý a   "obyčejného" diváka   nemá šanci zaujmout či dokonce   pobavit. A jestli se vám   líbilo "12 opic"   nutně to neznaméná, že se vám   bude líbit "Brazil",   i když tu je určitá podobnost.

Ponekud zvlastni film... ale   na druhou stranu je na co   koukat, Gilliamova poetika je   neokokatelna a zaverecna   pointa je rozhodne zajimava.

Zajímavé, atmosférické,   symbolistní a dusivě tíživé -   nejen těmito adjektivy se dá   popsat toto dílo.

Osobně se mi tento film líbil,   ale mému okolí ani trochu   "nesedl". Nakonec i   já jej musel shlédnout 2x   abych se trochu v tom všem   orientoval. Jako človíčkovi   zabývajícími se PC se mi líbí   jejich modely v kancelářích.   :-D

Tady je číslo vaší kancelaře,   tady jsou dveře vaší kanceláře   a za nimi vaše kancelář. . . .   Nádhera. Robert De Niro si   zahrál tak malou roli, že jsem   ho ani neměl čas poznat. Navíc   perfektně zamaskovaný :-)

Komu připadal příliš bezútěšný   film 1984, může si trochu   spravit náladu touhle lehce   komediální obdobou. Ale   nečekejte happy end. Pryce je   jako Sam Lowry přesvědčivý,   prostředí je notně depresivní,   v hlubokém kontrastu s   dojemnou romantikou vztahu   Sama a Jill. 1984 byl sice   první, ale kvalitou za ním   Brazil rozhodně nezaostává.

Skvělé satirické sci-fi T.   Gilliama do detailu vykresluje   bizarní "potrubní"   totalitu 20.století. Popisuje   osudy jistého úředníka   odhalujícího zvrhlost   byrokratické mašinérie a který   se nakonec stává rebelem, jenž   bojuje za svobodu i o   náklonost režimem   pronásledované slečny jeho   snů. Snímek je esteticky   velice působivý, až magicky   vtahuje diváka do zvláštního,   temného tragikomického světa,   kde neexistuje soukromí a   lidem vládnou papíry.

Hodně, opravdu hóódně divný   film, který mě však hódně   bavil. Není možné si   nevšimnout, že výtvarníci a   kostyméři se museli pořádně   vyřádit. A výsledek stojí za   to. Nad tím obrovským   množstvím technických věciček   a rour zůstává rozum stát. A   nejde jinak než žasnout.   Žasnout nad tím obrazem světa,   který působí opravdu velmi   odměřeně, chladně,   nepřátelsky, nelidsky – a ta   byrokracie (hned mě napadla   zajímavá souvislost s Kafkou).   Jako celek je to dokonalost   sama. Stejně tak jako Johnatan   Pryce a též jeho matka, která   má v hlavě jenom jedno –   otázku, kde si zase rozřezat   obličej.

Osmičku dávám jenom kvůli   tomu, že co se týče vnímavosti   asi nejsu tak rychlá, abych si   mohla všechno dát správně do   souvislosti. Proto mi pár věcí   unikalo. Celkově myslím, že je   to snímek, který vyžaduje   trochu více, než ten klasický   postup podle vzoru   "podívat a nechat   být". Proto doufám, že se   mi Brazil ještě někdy dostane   pod ruku.

Jenen zmých nejoblíbenějších   filmů, představující jednu   zmých nejhorších nočních můr a   představ. Hrozivá vize   budoucnosti lidstva s   bizardním černým humorem.   Staré téma, ale zpracované tak   báječně, že snad nejde více.   Architektura jak vystřihnutá z   Orwellova románu 1984!!   Vizuální spracování   fantastické. Daly by se popsat   stránky a stejně by to film   nevystihlo.

WOW!
Co se na tohle dá   říct? Tenhle film je do   nejmenších detailů   propracovaná temná vize   budouctnosti naší společnosti.   Všude funguje byrokracie a   normální lidské postupy zde   prostě nefungují. Města sou   plné temných zákoutí,   ošklivých panelákovitých   staveb, trubek, hadic, rour,   prostě totální deprese. A tady   v tom žije pracovník Sam   Loury, který je na to všechno   zvyklý a nevadí mu to. Jenže   jen do té doby, než potká   lásku svého života a život se   mu převrací na ruby.
V   jeho surrealistických   představách a snech je to   právě civilizace, co mu tuto   dívku bere a tak se Sam snaží   od ní odprostit, zmizet,   přestat vyplňovat nějaké   papíry o potvrzení za   potvrzení a být jen a jen s   ní...

Takhle   výbornou a temnou vizi jsem   snad nikdy neviděl. Nevíc jsou   do příběhu krásně zapasované   gagy, které jsou přesně   vygradované, tak jak by měly   být. Navíc je fim protkán   tolika abstraktními scénami,   tolika metaforami, že mi   trvalo opravdu dlouho, než   jsem některé části ve svém   mozku dokázal dekódovat (ale   to je myslím dobře, že člověk   u filmu přemýšlí). Tenhle   film je prostě vizuální bomba,   děsně originálně pojatá...a   taky pěkně depresivní.
Od Terryho je to pro mě   asi nejlepší film.
Doporučuju ho úplně všem!   Takhle se filmy maj točit a   pokud ste to neviděli, tak   hajdy do nějakýho toho   klubovýho kina (občas je   vidět, že ho v nějakym   zapadlym kině dávaj) nebo do   půjčovny a pak vám spadne   čelist.
Takovejhle film   natočit, tak můžu umřít...
Hodnotím 10/10. A jak tak   přemejšlím, tak asi zatím   nejlepší filmová vize   budouctnosti, co sem kdy   viděl...