Georges Pal je scénárista. Má za sebou jeden velký   úspěch, ovšem nyní se mu už tři roky nepovedlo   udat žádné svoje dílo. Osobní život u něj vlastně   téměř neexistuje, ani pořádné přátele nemá. Je to   vlastně víceméně troska, která ještě více ničí   svoje už tak zhuntovaný tělo stovkama cigaret,   litry chlastu a kilogramy nezdravých jídel.   Jednou, po dalším neúspěšnym dnu vyslechne   rozhovor svých známých o sobě – a není to rozhodně   nic pěknýho. On to vyřeší klasicky – zleje se jako   hovado a jeho tělo už toho má dost – probudí se v   něm druhá osobnost, zastupující jeho tělo a říká   si Rex. A čas od času plně kontroluje chování   nebohýho Georgese. A to v těch nejnevhodnějších   chvílích…
Absolutně jsem netušil do čeho jdu. A   kdybych si to nepustil, vůbec o nic bych nepřišel   – myšlenka rozdvojený osobnosti pro nenáročnou   komedii určitě není špatný nápad, ovšem to by se   celej film nesměl opírat o příšerně trapnej   scénář, kdy většina situací je opravdu hodně   nepovedená a vtipně rozhodně nepůsobí, chvílema   jsem si vzpomněl na Jima Carreyho a jeho Masku,   ovšem Youn, ač se snaží rozhodně není Carrey. A i   kdyby byl, díky nemožně trapným situacím by z   tohoto snímku o mnoho víc nevydoloval. Kladně můžu   tak ohodnotit pouze pro kvalitu fimu podružnou věc   a tou sou pěkný holky. A uznávám že asi dvě nebo   tři scény a několik hlášek se mi líbilo. Ale jako   celek? Tohle není bláznivá francouzská komedie.   Tohle je akorát trapná hovadina.