Obsazení dětských neherců, navíc zmrzačených, do   protiválečného filmu může být vnímáno jako citové   vyděračství. Ale režisér si tu k dosažení   burcujícího účinku už ničím dalším nepomáhá. Žádné   osvědčené filmařské fígle, sladkobolná hudba nebo   zjednodušující schémata, tohle je autentický   pohled do světa, v němž utrpení je bohužel   naprosto všední věcí. Prostředí utečeneckého   tábora, v němž pan Satelit jako dětský Kmotr svoje   chráněnce pevně ovládá ale netyranizuje, spíš jim   pomáhá přežít, je krutou realitou, ne konstruktem   filmových ateliérů a samo o sobě nese dramatický   náboj filmu. Tragický příběh, který je do něj   zasazený, už jen dokresluje ten chmurný a přece   život oslavující obrázek.

Tak tenhle film jsem videl az v Tv a musim rict ze   se mi zaryl do pameti.Tak silny pribeh jen s   detskymi herci opravdu zaslouzi pochvalu.To co se   ve svete deje je fakt nekdy des...Doporucuji Vse   co maj radi kvalitni film.

uchvatné
Ani nevím proč ale tento film se mnou hluboce   otřásl a naprosto mne uchvátil.Dívala jsem na něj   uplnou náhodou a nemohla potom nejméně dvě noci   spát a přes den se mi stále tento surový a   opravdový příběh mihotal před očima,najednou jsem   se styděla za to že mám plnou lednici   jídla,spoustu oblečení a nadbitek všeho....styděla   jsem se za to ,že řeším zbytečnosti našeho   evropského pohodlného života,jsem vděčná osudu že   mé děti mají to obrovské štěstí a narodili se v   čechách!A to nejsem nějaká rozmazlená citlivka.Jen   málo který film umí to co tento,a nejde jen o   příběh ale i o ponurý ,téměř dokumentární ráz   celého filmu.Děkuji za takoví zážitek a přeji si   více podobných fimu.Rozhodně je škoda že čt vysílá   něco tak užasného ve čtvrtek na dvojce a v   hlavním vysílacím čase nějaké přihlouplé už   stokrát opakované blbosti.Hela

Tento skvělý film, jenž nám Česká televize   milostivě dovolila zhlédnout s titulky a minimální   propagací v neatraktivním čase čtvrtečního   pozdního večera, není zdaleka jen výpovědí o   životě dětí za války a prostředí malé pohraniční   vesnice a sousedního uprchlického tábora a   pohledem na události v období svržení Saddáma   Husajna Američany ze strany této vesnice na   irácko-tureckém pomezí a těchto dětí, ale hlavně   silným, složitým a členitým baladickým   příběhem.

Hlavní postavou tohoto skvěle   napsaného příběhu, za nějž by se nemuseli stydět   nejlepší čeští ani světoví literáti všech dob, je   přibližně třináctiletý Soran - chytrý a bystrý   chlapec, jenž díky svým schopnostem a znalostem   vede velkou partu dětí vydělávajících si sbíráním   min. Soran, kterému nikdo neřekne jinak než   ,,Satelit", má přirozenou autoritu, kterou   ovšem vědomě přiživuje, aby neriskoval, že o ni   přijde. Významnou součástí příběhu je také   uprchlík Hengov, jehož všechny děti přezdívají   ,,Bezručka", jeho sestra Agrin a malý   chlapec, který je doprovází. Satelit se s   Bezručkou, jenž umí předvídat budoucnost, nejprve   nepohodne, časem se ale jejich vztah velmi   zlepšuje i díky Agrin, která se Satelitovi líbí.   Společně se všechny tyto postavy i postavy ostatní   postarají o onen sugestivní příběh, který by podle   mě - dostal-li by tu šanci - vynikl, i kdyby se   snad jednalo o film americký, nebo k nám z této   oblasti přicházely mraky filmů. Bohužel nejde jen   o to, že hrdiny tohoto filmu ,,nikdo nevidí",   ale také o to, že jen málokdo vidí takovýto film.   Není to škoda? Proč naše televize veřejné služby   nemá kromě žánrů a cílových skupin povinnost   dodržovat také vyváženost, co se týče zemí původů   promítaných filmů? Opravdu si myslíte, že by na   tento film v hlavním vysílacím čase nikdo   nekoukal?

Mně osobně samožřejmě titulkovaná   verze maličko stála v cestě plnému vychutnání a   zevruvnému posouzení tohoto filmu jako   celku.
Každopádně - i přesto a i s titulky - bych   film Želvy mohou létat vřele doporučil každému   svému příteli a řekl bych, že není ztrátou času se   na něj pořádně podívat. Naopak. Jedná se o dílo,   od něhož neodtrhnete zrak a které je přinejmenším   z příběhového hlediska v té nejvyšší kvalitativní   kategorii.

Zlo je řetězová reakce
Je docela vtipné, že jakmile se někde objeví děti   ve válce, hned je film označen mnohými samozvanými   odborníky za prvoplánový. Myslím, že o to tady   vůbec nešlo.
Příběh mě zaujal a pohltil a ač prý   režisér neměl scénář při zahájení natáčení zrovna   dvakrát hotový, celý film působí velmi   propracovaně, uceleně a taky přirozeně – s   dokumentaristickým nádechem. Od děje trochu   odvádějí pozornost mnohé vedlejší skutečnosti a   není problém filmu, že jsou možná pro obyčejného   Evropana hůře schůdné a pochopitelné – některé tak   zůstanou i skryty. Zřejmě i podrobnější výklad   filmu by vyšel na hodně hodně stran textu. Mě   dostala myšlenka páchání zla na nevinných,   nevnucuje se, přesto je tak cítit. Ať zlo spáchá   kdokoliv, není to konec – řetěz je ukován a může   být pěkně dlouhý. Smutným příkladem je zde   například dívka Agrin. Nejen ona, ale i všechny   děti působí před kamerou přirozeně, jsou   skvělé.
Moc se mi tu líbila ještě jedna věc, o   které se nikde nepíše – totiž davové scény.   Režisér musí disponovat výbornou schopností   organizace a práce s davem. Na mnoha (ne-li   většině) záběrů se totiž objevuje velký počet lidí   a taková scéna běhu na kopec je přímo úchvatná.   Podařilo se tak dostat nešťastné vesničce nejen   pod kůži, ale zachytit ji i z velkého   "ptačího" nadhledu.