tak takovou biografii nepřeju ani takovýmu   praštěnci jako je dylan. vůbec jsem to nepochopil,   že sem toho viděl přes polovinu, tak za to může   černá hvězda zařící ze tmy - woody. nečekal jsem   klasiku, čekal ale život, dočkal se jen marnosti.   napadá mě jen to známé - "dylana může hrát   kdokoli, protože to zahraje vždycky líp než   on."
jen to kouzlo tomu bude chybět chtělo   by se dodat.

Tušila jsem, že tento film nebude dobrá volba.   Varováním měly být moje dvě předchozí neblahé   zkušenosti s Toddem Haynesem a taky dost lhostejný   postoj k tvorbě i osobě Boba Dylana. Naopak   lákadlem se stala přítomnost mých hereckých   oblíbenců a netradiční ztvárnění jedné osoby šesti   protagonisty, navíc značně odlišnými, z nichž   jeden Dylan je dokonce žena. Výsledkem byl totální   chaos v mé hlavě, který jsem se průběžně snažila   rovnat a třídit, místy jsem už už jásala, že vím,   která bije, ale vzápětí mě události vrhly zpět do   chaosu a blažené nevědomosti. Z toho plyne, že   pokud bych chtěla porozumět a film si užít, nebylo   by to zadarmo. Asi bych si musela pustit pár   cédéček, přečíst nějakou tu životopisnou knihu a   poshánět tak půl tuctu filmů, na které se zde   odkazuje.

Vážení, tleskám. O Bobovi nevím ani fň a jak se   ukázalo, i jeho hudbou netknutý člověk si může   film neuvěřitelně užít. Forma I'm Not There působí   nesmírně originálně a svěže. Každá ze šesti   postav, ať to byli provaření herci, nebo nová   svěží krev, ztvárnila nějakou část Bobova   charakteru a všichni tak ukázali na   mnohovrstevnatost každého z nás. Občas sice   dokumentární vstupy působily rušivě, ale protože   jich bylo jen pár a vteřinově byly přijatelné, dá   se to snímku odpustit... a ten hudební podkres...   "Folk nevymře, ale je mrtvý..."

tak toto se vůbec nepovedlo,vadí mi,že v každém   příběhu se jmenuje jinak,rádoby dokumentární styl   je divný,nejlepší je scéna s Beatles,jak je honí   fanoušci a Bob v klidu dává rozhovor...pár ukázek   písní Boba Dylana a prázdno-žádný dojem

Už jen odvaha pustit se do biografie takové   milionkrát ze všech stran rozebírané osobnosti   zaslouží uznalé pokývání hlavou. Navíc Todd Haynes   rezignoval na klasickou životopisnou přímočarost a   vykročil cestou experimentu. Jak taky jinak v   případě Boba Dylana, který se nikdy nedal lapit   černobílými charakteristikami. To potvrzuje i   tenhle film nebo spíš rozmáchlá mozaika různých   stránek jeho osobnosti a různých etap jeho kariéry   a vývoje. Mladý Dylan mystifikující, Dylan   rebelující, Dylan arogantní, cynický ale i Dylan   křehký, dětsky okouzlený, pochybující atd. Akcent,   aspoň jak mě se zdá, je kladený na neustálou snahu   vyvléknout se ze zjednodušujících představ, které   si o něm veřejnost vytvářela. Snažil se prostě být   vždycky jinde (I´m not there), než kde ho chtěli   lidi mít. Co se týče herců, kteří se na tomhle   nevšedním portrétu podíleli, jsou bez vyjímky   skvělí, ani se mi nechce někoho vyzdvihovat (no   dobře, tak asi Cate Blanchet). Výborně se podařilo   evokovat atmosféru jednotlivých období. Fanoušky   Sonic Youth zase potěší kratičký výstup Kim Gordon   a cover titulní písně. Chápu ale, že pro člověka,   který nemá aspoň základní přehled o životě Boba   Dylana, bude film asi dost chaotický a asi i   nezáživný. Já sice nejsem žádný dylanolog, ale   tahle jízda se mi moc líbila.

Když jsem se dozvěděl, že se jedná o snímek kde   bude hrát šest herců Boba Dylana opravdu mě   zajímalo jak to chce režisér zrealizovat. Nápad to   je vskutku zajímavý a režisér film pojal opravdu   zajímavým způsobem. Je zde šest herců, které   předvádějí různé dekády tohoto legendárního   zpěváka. Je zde černošksý kluk, který prezentuje   Dylanovo mladí a pak tu máme několik dalších herců   (včetně Cate Blanchett), kteří nám předvádějí jeho   bouřlivý život plný drog a životních krizí.   Režisér dostal k ruce výborné herce a celý film   natočel opravdu zručně avšak pro   "normálního" diváka velice složitě. Film   se odehrává na přeskáčku a divák se v něm může   velice snadno ztratit. Já osobně se nepovažuji za   odborníka na Dylanův život a ve chvíli kdy se ve   filmu objeví postava Richarda Gerea jsem se začal   docela nudit a jeho postavu jsem nepochopil. Kvůli   tomu jsem začal na chvíli uvažovat o nižším   hodnocení ale režisérův přístup k natáčení tohoto   experimentálního díla, skvělé herecké výkony a   výborné Dylanovi písně, které vyvrcholí mojí   oblíbenou "Like a rolling stones" mě   přesvědčili o tom, že se jedná o vyjímečný a hodně   povedený film.

Moc pěkný biografický snímek naplněný plejádou   známých herců.Nejvíce se mi líbila samozřejmě moje   favoritka Cate Blanchett,která vždy dokáže   překvapit a ohromit vážně nevím jak to dělá.   Nádherný portrét Boba Dylana.

I\m not There neni biografický snímek jak ho   zname, ale surrealistický odraz Dylanova života z   různého úhlu a perspektiv. Dylanova hudba a   Haynesův osobitý rukopis, vybocuji od běžných   tvoreb, že nemůže oslovit každého. Neposluchači a   neznalci Boba Dylana budou mít poněkud konfúzní   dojmy. Všímejte si stylistických detailů a Cate   Banchett, která byla v plném slova smyslu   dokonalá... Todd Haynes je umělec.