V mnohém je tento televizní snímek z reálného   života. Sama znám případ, kdy matka projevuje   natolik lásku ke svému dítěti (dnes již   padesátiletému muži!), až naprosto zničila   jakoukoliv šanci na jeho budoucnost a samostatný   život. Takových případů je bohužel mnoho. Avšak i   přesto, že Tetinka je opravdovým příběhem ze   života, nemohu dát nijak vysoký počet bodů. Byť je   role Vlasty Fabiánové značně nesympatická, je   nutno ocenit, že je zahraná velmi věrohodně.   Naprosto jsem však nedokázala překousnout jako   vždy afektovanou a naprosto nepřirozenou Gabrielu   Vránovou. Jí jsem její herecký výkon neuvěřila   vůbec. Inscenaci bych ještě vytkla chvílemi příliš   natahovaná a hluchá místa, naopak konec byl jakoby   o překot urychlený.

Také znáte někoho, kdo má Vás tolik rád, že až Vám   s tou svoji láskou jde hrozně na nervy. Je to   někdo, kdo se Vám snaží pomáhat v něčem, o co   vůbec nestojíte? Něco takového můžete poznat i v   tomto televizním dramatu. Vlasta Fabiánové v něm   vytvořila roli postarší ženy, která si jako objekt   svoji pečovatelské lásky vybere malého chlapce   Mišu a jeho mladé adoptivní rodiče.
TV hra   Tetinka je typickým příkladem tvorby svoji doby. V   těchto televizních hrách se často rozebíraly   mezilidské vztahy.