Psychický labilní, stárnoucí a zapadající hvězda   (ovšem E.Taylor to tady velmi sluší ) se pokouší   začít žít nový život se svým synem, který dlouho   bydlel u svých příbuzných a vlastně hlavně sama se   sebou ... „ Víš, kde jsem byla před šesti měsíci?   Na oddělení se spoustou lidí co se pomátli. Měla   jsem štěstí. Někteří mysleli, že je hřích zabít   mouchu, jiní viděli nebo slyšeli různé věci, další   si povídali pro sebe nebo křičeli celou noc nebo   obojí ... příliš mnoho léků ... příliš mnoho   problémů v životě, někde v tom je i můj příběh “   Jenže nebude to snadné, ale „někde musí být poník“   . A pokud tohle vysvětlení neznáte, tak tady je :   Jeden otec měl dvojčata, nevyléčitelného pesimistu   a nevyléčitelného optimistu a udělal pokus ...   „Pesimistovi dal pokoj plný všeho co by si jen   dítě mohlo přát. A optimistovi navezl do pokoje   koňský hnůj a potom se šel podívat jak si vedou .   Pesimista seděl mezi hračkami a všechno si   podezřívavě prohlížel a snažil se najít nějaký   háček Optimista stál po pás v hnoji nabíral ho   lopatou a smál se. - Proč máš takovou radost? -   Myslím, že za tím vším hnojem někde musí být   poník“. Takže rada z filmu na závěr ... „ Hledej   toho poníka co se mi ho nikdy nepodařilo najít a i   když ho nikdy nenajdeš strávíš celý život hledáním   a to je mnohem větší zábava“ . Hezké, že ?