Po otevření boxu v márnici se objeví pytel s tělem   a s visačkou č.2. ...„ Znovu druhý, celý život   pořád druhý i tady jsem byl dneska první a cítil   jsem se zase jako druhý. Kurva. I na věčnosti budu   druhý? “ A potom se Adam Miauczynski probudí ve   své posteli aby bilancoval... „Nepotkalo mě v   životě nic směšného“ (přesný výklad je asi spíš   radostného, protože směšného toho zažil víc než   dost). Skvělé monology a osobitý humor Koterskieho   jsem si oblíbila už v Dzien Swira (a velmi jsem ho   postrádala ve "Wszyscy jestesmy Chrystusami”)   . Navíc toho smolaře Adama musí snad většina z nás   milovat, teda pokud se mu zrovna škodolibě   nesmějeme, vždyť konečně je za blbce, v tom   podivném světě, i někdo jiný než my :-)).