Když se člověk na něco moc těší, tak se představy   málokdy přiblíží skutečnosti. Možná je to i tím,   že po Mstiteli s píšťalou jsem si nastavil laťku   bojových historických korejských filmů příliš   vysoko. V tom bude ten největší problém, bohužel   jsem k filmu nepřistupoval s otevřeným srdcem a   myslí. Za největší problém filmu považuji   nevýraznou režii Čang Jong-boka, akčních scén je   velmi pomálu, a když konečně přijde na věc, působí   akce značně zastaralým dojmem. I přes velmi   střídmou stopáž působí snímek mnohem delším   dojmem. Nebudu zapírat, že mne reakce spoludiváků   značně iritovaly, chápu, že slova jako čest,   oddanost a láska k vlasti jsou mezi současnou   mladou generací, nebojím se to tvrdit, skoro   hanlivá, potom nemůžeme být ani překvapeni, když   si pustíme Krampolovo Nikdo není dokonalý, a tam   nejsou schopni odpovědět na tak triviální otázky,   jako je například jak dlouho trvala druhá světová   válka. Na druhou stranu musím pochválit zajímavé   kostýmy, pěkné přírodní exteriéry a uspokojivou   hudbu. Jen mě trochu tíží, že tenhle film už nikdy   v životě neuvidím.