Alice Nellis znovu dokázala, že je mistryní   drobnokresby jak v psychologii postav, tak v   atmosféře, s jemnými nuancemi zachází promyšleně a   přitom ve výsledku bez křeče. Na Výletu jsem ze   všeho nejvíc obdivoval maximální přirozenost a   důvěryhodnost herců a možná díky velkým očekáváním   mi to tentokrát v tomhle směr občas lehce, ale   opravdu jen lehce zaskřípalo. To, co se nám v   Tajnostech snaží autorka sdělit, jde podobným   směrem jako v předchozích filmech (nesnadné   odhalování zamlčovaných, zasutých vnitřních   bolestí), způsob je ale ještě subtilnější,   nenápadnější. Jednotlivé motivy hrdinčiny   jednodenní odyssey za znovuobjevením   bezprostřednosti do sebe krásně zapadají a   navzájem se doplňují. Velkou roli hraje hudba a to   doslova, není jenom pozadím, ale spíš dalším   hercem. Vadila mi ale věc technického rázu (nebo   to byl umělecký záměr? Realismus dovedený do   krajnosti?) a to nesrozumitelnost některých   dialogů. Na divadle se musí nahlas i šeptat, proč   by to ve filmu mělo být jinak? Byl jsem v pokušení   zapnout si titulky. Škoda takových drobných šrámů,   film je to krásný a poctivý.

Je opravdu moc příjemné po letech zase vidět Ivu   Bittovou, ale zas na druhou stranu neni to film,   na který vydrží až do konce koukat každej. Celkem   složitý příběh vnitřních pocitů jedné ženy, která   má sice všechno, ale něco tomu přece chybí...

Aj keď tento film získal v roku 2008 Českého leva   za najlepší film a najlepšiu kameru mňa príliš   nezaujal, práve naopak. Dej je málo hodnotný a   celkovo nezmyselný. Hlavná predstaviteľka Julia   zahýba svojmu manželovi s divadelným dramaturgom   Karelom a pri ich jednom stretnutí mu povie   "Ja svojho manžela neopustím" - no aká   to zrazu uvedomelosť, že robí niečo zlé. Ale jej   pamäť je veľmi krátka, keď následne zvádza tohto   mladého predavača v bazáre s hudobnými nástrojmi -   ktovie aké plány mala s týmto mužom. No jednoducho   povedané zrelá vydatá žena podvádza svojho manžela   a čo je najhoršie dôsledkom toho je jej   tehotenstvo a ako ináč u takejto   "poctivky" zaumieni si ísť na   interrupciu, hanba. A potom to je trápne divadlo   pred tým gynekológom, že sa údajne hanbí, pretože   nemá na sebe plášť (zrazu jej také niečo môže   prekážať). Snáď ešte jedna trápna scénka, keď ten   párik dvoch podivínov sa začne bozkávať a blokovať   premávku na ceste. Je to na smiech, ak by to   robili niekde u nás tak by šmahom z tej cesty   zmizli, keby z auta vyskočil von nejaký   ponáhľajúci sa agresívny nervák - ten by im razom   vyhovoril to ich divadielko. No čo už, ozaj super   film.

tak tento film mně osobně moc neoslnil není  
špatní ale je spíše určen pro naše   drahé polovičky
ti si ho vychutnají lépe

Tajnosti
Film vyloženě pro ženy.
Ale já nejsem ani žena,   není mi čtyřicet, neprožívám žádnou krizi, nenudím   se, nemám milence ani bohatého muže, nerozhoduji   se jen tak z kratochvíle koupit klavír.
Prostě   tento snímek nemá nic, čím by si mě získal.   Uznávám, mé nízké hodnocení je dáno především tím,   že jsem film nepochopil...

Jako zábava nic moc, spíš zajímavá podívaná pro   ty, co se rádi babrají v nesmrtelnosti chrousta -   psychologický blábol o něčem a o ničem.

Přestěhovat se do nového bytu znamená novou etapu,   novou výzvu, nové obzory, novou motivaci, energii,   nadšení /tedy pokud se nestěhujete nedobrovolně z   bytu do holobytu kvůli dluhům na nájmu/. Ne tak   pro půvabnou Ivu Bittovou v titulní roli: z   nevysvětlených pohnutek prchá před něčím, hledá   něco ... ani ona ani divák neví, proč je   nespokojená, či s čím by byla spokojená. A já jsem   chtěl vědět proč, a nikdo mi to až do konce filmu   neřek. Proto jsem nespokojen.

Malý dovětek:   film velmi pochválil pan president, který   prohlásil, že je mu daleko bližší než plytký   komunální humor ala Zdeněk Svěrák /asi reakce na   Vratné lahve/. No, jak to říct a neurazit: lepší   než popírat globální oteplování ...

O čem vlastně Tajnosti jsou? Stárnoucí   překladatelka, dobře zajištěná svým manželem a   tudíž zbavená existenčních starostí se v průběhu   jednoho dne vyrovnává se životem – milencem,   nečekaným těhotenstvím, dcerou, manželem a tak   vůbec. Putování jí oživují jakési halucinační   prostřihy, v něž se jí proměňuje cvrkot   „obyčejných lidí“. Musí čelit závistivé zášti,   když jí dá všímavá žena odtáhnout auto a ona pak   trpí v přecpané tramvaji. Tajnosti jsou evropský a   výlučný film. Na jednu stranu je pozitivní, že   Nellis dokázala překročit stín současné české   kinematografie, patlající se v minulosti a   „laskavém humoru“, na druhou stranu ale natočila   film, který bude asi pro široké publikum   nesrozumitelný a odtažitý (např. jazzovou   zpěvačku, jejíž hudba ve filmu zní u nás moc lidí   nezná a ústřední melodie s odkazem na koledu o   dobrém králi Václavovi také). Je to ne-český film,   který by mohl stejně dobře vzniknout ve Švédsku   nebo v Británii (že?), zachycující život určitého   okruhu lidí. Hlavní hrdinka tu nepoletuje mezi   prací, supermarketem a domácností, jako většina   žen u nás, ale tak nějak povlává mezi milencem,   manželem a nenarozeným dítětem. Takový vesmírný   zážitek z jiné planety. Ale to bude asi tím, že   jsem moc přízemní.

Jsem tak trochu rozpolcený. Ten film je hezký,   takový upřímný, ale stejně si nejsem jistý, zda   jsem jej úplně správně chápal. A když jsem pak   přemýšlel, co se mi na něm nejvíce líbilo, tak to   nebyla ani Bittová či Roden, ale hudba k tomuto   filmu, jejíž výběr byl naprosto perfektní. Ano,   hvězdou byla zřejmě Niny Simone.

Mozna jsem na ceske filmy trochu kritictejsi nez   ostatni, ale ve filmu kde neni temer zadny pribeh,   kde dej nema hlavu a patu, nemohu hodnotit lepe.   Nestastne zpracovani zapadniho feminismu do nasich   podminek nemohlo dopadnout lepe. Role hlavni   postavy mne prisla nezazivna, dost umele   vykonstruovana a hodne neprirozena (a to nemluvim   o lidech kteri ji obklopuji). Nemohu si ale uprit   dojem, ze film na mne pusobil velice   profesionalnim zpracovanim. Opravdu velka pochvala   za vynikajici hudebni cast, ale i nektere herecke   vykony.