Hodnocení nejvyšší, silný scénář, citlivá režijní   práce bez nabízejících se klišé, herecké obsazení   bez chyby - prostě typově "sedlo". Ale   je to už dávno, co se něco ČT povedlo....

Úmyslně zkažený konec?
Prvních pět dílů
Nádherný seriálový román, velmi   zajímavé netuctové postavy, mnohé silně   charizmatické; některé subpříběhy chytnou za   srdce, jiné vedou k hlubokému zamyšlení. Komplexně   seriál dává to, co sliboval: představuje různé   druhy útěků z předlistopadového Československa,   zároveň je vtipný, lidský, romantický, zkrátka má   správný románový rozměr.
Obsazení je konvenční,   leč kvalitní; ze sympatických postav lze jmenovat   doktora Lindberga ve skvělém podání Ilji Racka,   jenž je asi mou nejoblíbenější postavou díky své   schopnosti vždy správně poradit, nikdo jiný by asi   k problému manželů Čechových nedokázal přistoupit   tak jako on. Milan a Dora Čechovi jsou hlavními   (nejdominantnějšími) postavami seriálu, jejich   příběh je také bezkonkurenčně nejsilnější a   obsazením M. Dejdara a V. Cibulkové se také jedná   o nejlépe ztvárněné hlavní postavy. I za ostatní   osoby a obsazení můžeme autory   pochválit.

Poslední díl
Poslední, šestý, díl   ovšem ničí celý seriál. Všechno nemusí končit   dobře, ale když se každému stane něco zlého, jistě   to není dobré. Jedni se dokonce vracejí na   Slovensko, Dora Čechová se dává dohromady s   očividně nepravým partnerem, aby to ani s ní a   manželem nevypadalo tak dobře a bylo zřejmo, jak   jim emigrace zničila život; kouzelníka v podání P.   Zedníčka zatkne policie za krádež, přičemž tento   tím vlastně doplácí na svoji odvěkou čestnost,   neboť hodlal zcizenou peněženku vrátit věda, že   kradené peníze by jej příliš tížily, jeho   přítelkyně Bobina zřejmě taky neskončí nijak   dobře, jedna z postav pak dokonce v posledním díle   spáchá sebevraždu...
Že by trest za něco   špatného? V prípadě kouzelníka Pepy by se dalo   říct, že všechno dobré musí být po zásluze   potrestáno. Závěr je vyzněním zcela beznadějný -   jako by říkal, že lépe neutíkat - kdyby nikdo z   nich neopustil vlast, žilo by se jim všem mnohem   lépe - Čechovi by nepřišli o syna, Lydie by se   mohla věnovat hraní na klavír, Pepu by nezavřeli a   pohraničníka Tonku taky ne, Černiakovi by se   nemuseli ponižovat (i když je k tomu dotlačily   jejich vlastní soustavné lži a zatajování před   vlastními dětmi)...
Proč vlastně kdo z nich   odcházel? K takové otázce vede poslední díl   seriálu.
Co ale k tomuto konci autory vedlo? Že   by si, jako někdo má rád dobré konce, libovali v   koncích špatných? Potom bych podotknul, že je-li   tolik zla kolem nás, tím spíš potřebujeme vidět   naději v příběhu, protože z dalšího podporování   beznaděje nic dobrého neplyne.
Ovšem důvod bude   zcela prozaičtější, což se ukazuje ve světle   faktu, že autor scénáře Pavel Kohout býval velkým   komunistou. Najednou člověk všechny pohnutky   vedoucí k vyznění posledního dílu chápe, najednou   je mu jasné, že autor zřejmě skutečně věřil, že   emigrace nevede k ničemu dobrému.

Zvláštní, skoro bych na tenhle seriál zapomněl, až   teď jsem na něj narazil při brouzdání fdb. Přitom   mě tenkrát hodně bavil, věřím, že by mě bavil i   dneska. Kvalitní předloha, věrohodné zpracování   tématu emigrace. Nerušili mě ani herci, kteří mě   nijak neberou nebo o nichž si myslím, že v   dramatických rolích nemají co dělat (Zedníček,   Laurinová), nevadila mi ani Táňa Fischerová, která   mi jinak vadí dost:-) Rozhodně mě ale tenkrát   zaujala Vilma Cibulková a Jaromír Dulava.   Opakovat, opakovat!

Jeden z nejlepších seriálů, co byl natočen po roce   89. Všechny postavy jsem měl rád, s vyjímkou Lydie   (T.Fischerová). Bohužel Česká televize reprízovala   seriál jen jednou.