Lieky s alkoholom sa nehodia
Tvorcom zrejme šlo o to, natočiť zložité   inteligentné dráma, či prepracovaný psychologický   príbeh, o ktorom sa bude ešte dlho hovoriť,   prípadne sa bude snímok v intelektuálnych kruhoch   dosť rozoberať. Či sa to podarilo, to neviem.   Nepatrím k filmovej intelektuálnej elite, ktorá   hodiny času trávi rozoberaním a premýšľaním o   európskej nezávislej filmovej scéne (často ide   samozrejme o nezmyselný odpad), prípadne či Trier   konečne natočil životný zásek a vrchol, ja sa na   rozdiel od nich filmami bavím. Vysoké ambície   upútať, a dostať sa do filmovej histórie mal asi   aj tento film. Ja to vidím tak, že sa nepodarilo.   Vždy som nechápal ako môže niekto napísať koment   tipu "totálny nezmysel a úplná   zlátanina", čo si mám akože pod tým   predstaviť? Po zhliadnutí tohto filmu som to   pochopil. Nič viac sa k tomu nedá dodať. Nuda,   nezmyselnosť, chaos. Údajne to má vysvetlenie,   údajne viac. Ale k čomu? Interpretácií plno, to je   jedno. Čo mrzí, že samotný film je úplne o ničom.   Nechápem Naomi Watts, že do niečoho takéhoto išla.   Bod pridávam za Ewana, ktorého mám rád, a skutočne   tu nebol najhorší a plus za celkom dobrú hudbu. No   a ešte dodám, nepochopil som, to bez debaty

Natočit surealistický film se musí sakra umět.   Psychedelické scény dobré, děj docela napínavý a   zpočátku dobře zauzlovaný. Pořád čekáte, jak to   vlastně je a kdo je ve skutečnosti ten blázen.   Nevíte, co je realita a co halucinace.... Poslední   třetina už ale začne trochu zavánět nesmyslem a   konec to vše bohužel úplně smete. Veliká škoda!

A zase se objevil jeden psychologický thriller,   který dokáže v divákovi vzbudit pocit nejistoty z   dalšího průběhu celého dění a především ho umí   přimět k zamyšlení. A že je k tomu důvod, není   pochyb. Otázky se více a více hromadí až do   samotného finále, kde dojde k rozuzlení. Jistě, ne   každý může ten smysluplný konec spatřit. A ten kdo   jej spatří, může to pochopit zcela po svém. Sféry   realit se tříští v jediném okamžiku, aby se ukázal   pravý význam Henryho života. Všechny kousky do   sebe zapadají a divák pak zůstává a dívá se na   závěrečné titulky s nevěřícným pohledem... a tak   by to mělo být.

ani na konci som nepochopila ako to bolo. film bol   od začiatku napínavý. len ten koniec a dej mohol   byť trocha jasnejší.

Moc pěkně zpracovaný film, u kterého si celou dobu   nejste vůbec jistý dějem. Pak zjistíte, že to je   úplně jinak, ale ve skutečnosti jste měli celou   dobu indicie o té realitě. Moc pěkný.

Hodně solidními hereckými výkony i   psycho-atmosférou nabitý film, ale tenhle typ   vyprávění prostě neni pro mě.

Kombinace McGregora a lynchoviny znela slibne,   nakonec me film dost zklamal. Pomale, unyle, bez   naboje. Surrealisticke sceny ploche - misto   psychedelickych vyjevu rozsekana a zasmyckovana   timeline, tady jsem opravdu cekal vice.

Zaver   povedeny, i kdyz predvidatelny, neco ve stylu   filmu Danika ci Identity. Jen dluzno rici ze tyto   dva filmy zahrivaly me mozkove zavity mnohem vice.   Stay me nutil premyslet jen o tom, v cize hlave se   to cele odehrava ... A finalni scena s   "predavkou" vzpominek Henryho na Sama uz   mi prisla hodne lacina.

Rád bych tvrdil, že jsem to pochopil, ale neříkal   bych tak úplně pravdu :-). Samotná podstata   příběhu týkající se odpuštění a toho, zda si vůbec   zasloužíme žít, není podle mne až tak složitá.   Režisér říká dost věcí na rovinu a nenechává   diváka zcela se utopit v příběhu a složité   symbolice, jako to například dělává Lynch, za což   má u mne plus. Kolem toho je ale spousta   „mesiášských“ věcí, kterým jsem nerozuměl a které   mě dost mátly. Navíc natahování příběhu v druhé   půli a sklouzávání hlouběji a hlouběji do tajů   lidské psychiky ala Mulholland Drive mne trochu   otravovalo a až mi připadalo, že se jen krouží   kolem toho podstatného. Poněkud komplexnější a   průhlednější scénář by tu nezaškodil. V závěru   naštěstí přijde masakr v podobě ne zcela jasného   vybruslení, které může, ale také nemusí vše   objasnit. Jinak se jedná o další atmosférický   zářez na pažbě Marca Forstera. Prolínání obrazů,   kouzelná kamera a ovlivňování divákovy nálady   pomocí barev, jako to dělal v Plesu příšer   (všudypřítomná modrá barva evokuje klid a smír,   stejně jako něco, co v životě nelze pochopit, něco   vzdáleného). Ewan McGregor a Ryan Gosling podávají   fantastické výkony, krásná Naomi spíše jenom   přicmrndává, ale neztrácí se, a neuvěřitelně   potěší i Bob Hoskins. Přesto se jedná o nejslabší   kousek, jaký jsem od „mistra filmové nálady“ Marca   Forstera zatím viděl.

Po vizuální stránce výborné, ale tak   psychedelické, že jsem se na konci sám musel ptát,   jestli jsem blázen já nebo Marc Forster. Řádného   rozluštění dějových a časových smyček jsem se   nedočkal a nebo jsem je prostě nepochopil. Podle   recenze v Premiere prý klíč k rozluštění leží po   částech rozsypaný na různých internetových fórech   věnovaných filmu. Jdu jej tedy hledat.

Viděl jsem na Febiu. Divný film, a to se mi   líbí...
Hranice života, filmy tohoho typu vás   nutí přemýšlet, jestli to není náhodou blbost, a   pak ani nevíte.
8*