Devátý den

Abbé Henri Kremer je lucemburský kněz, který byl odeslán do koncentračního tábora v Dachau, nacházejícího se v blízkosti Mnichova, za vyjádření odporu vůči nacistickým rasovým zákonům. Je jedním z celkového počtu 2771 duchovních zadržovaných v tomto táboře. Z Kremerova života se stává živoucí peklo. Vězni dostávají pouze malý kousek chleba a vodovou polévku za více než 12 hodin těžké práce, tlačí se na pryčnách v zavšivených pokrývkách. Snášejí chlad, špínu, tyfus, přetěžování, kruté bití a cítí nelidské uspokojení, když obětí nejsou právě oni sami. Někteří jsou ukřižováni, jiní se sami v obrovském zoufalství vrhají na elektrické oplocení. Z tohoto hororového místa je Abbé Kremer v únoru roku 1942 překvapivě propuštěn a poslán zpět do Lucemburku. Ihned po příjezdu je však informován Gestapem, že mu byla pouze udělena devítidenní propustka. Po skončení lhůty se musí vrátit zpátky do Dachau a pokud by se snad chtěl pokusit o útěk, jeho 18 lucemburských spoluvězňů bude popraveno. Abbé musí každý den podávat hlášení lucemburskému důstojníkovi gestapa Gebhardtovi – muži, který vyměnil kněžství za politickou moc. Kremer je nejprve nadšen z opětovného shledání se svou rodinou, ale brzy jej přemůže strach o jejich bezpečí. Po první schůzce na gestapu Kremer pochopí, že jej chce mladý ambiciózní důstojník Gebhardt použít k vyvolání roztržky mezi místní církví a Vatikánem. Lucemburský biskup se odmítá setkat s nacisty pod záminkou nemoci a právě Kremer má za úkol jej přesvědčit ke spolupráci s Němci a k přehodnocení jeho postoje vůči nacizmu. A tak začíná duševní a psychologická bitva zda - li spolupracovat s gestapem a zachránit tak životy mnoha křesťanů, nebo odmítnout a poslat další nevinné na smrt. Důstojník Gebhardt je pod velkým tlakem svých nadřízeních a za každou cenu chce splnit svůj úkol, protože ví, že ho v případě neúspěchu čeká převelení z pohodlné kanceláře do vyhlazovacích táborů ve východní Evropě. Když je po několika dnech jasné, že biskup nikdy svůj postoj nezmění, učiní Gebhardt Kremerovi jinou nabídku, která se neodmítá: když on sám podepíše prohlášení schvalující novou říšskou politiku vůči církvi, nemusí zpátky do Dachau a Kněží z jeho bloku budou také propuštěni. Vše, co pro to musí Kremer udělat, je jenom malý kompromis ve věci své vlastní víry. Kremer nemá nikoho, kdo by mu mohl poradit. Má pouze své svědomí. Sužován děsivými sny z návratu do pekla, z kterého právě unikl, se probouzí do devátého dne, aby učinil své rozhodnutí…