Slávne ruiny čachtické
Keď v puberte počúvate metal, automaticky   zisťujete a čítate mnoho o upíroch, vlkoch, mágii,   Bátoriovej (píšem to poslovenčené, takto by to   údajne malo byť písané v našom jazyku) :-) Je to   taký folklór, že vás tie veci vtedy zaujímajú.   Takže o Bátoriovej niečo aj viete. Keď sa povie   Jakubisko, prvé čo ma napadne je slovo   obrazotvornosť, tým sú jeho filmy povestné, bohatá   a pestrá paleta farieb, výjavov, detailov.   Jakubisko jednoducho vie, vo svojom remesle je   špička, ale i on má niekedy slabšiu chvíľku a mne   príde, že nastala práve pri Bathory. Na samotný   film som bol zvedavý. Keď som ho videl prvýkrát,   vtedy by som dal hodnotenie asi 1. Teraz som ho zo   zvedavosti na stv pozrel ešte raz, už sa k nemu   tak kriticky nestaviam, nič to však nemení na   fakte, že film sa jednoducho nevydaril. Na to aká   ho sprevádzala mediálna mašinéria a hlášky typu   najveľkolepší, najdrahší a možno i najlepší   slovenský film, no človek čakal podstatne viac, a   určite viac by si divák rozhodne zaslúžil. Keď si   autor prispôsobuje históriu, niekedy to nie je na   škodu, tuna však autor ju úplne obrátil naruby.   Alžbeta Bátoriová bola skutočne sadistický vrah.   Jediné čo je nejasné, je počet obetí. Sú dva   extrémy hovoriace o pár slúžkach, respektíve o   stovkách obetí (ako odmena zápis v knihe rekordov   ako najväčšia vrahyňa). Pravda je (ako to   najčastejšie býva) niekde uprostred. Pikantné je,   že problémy s krutosťou a isté poruchy duševného   zdravia mali i viacerí ostatní príslušníci tohto   dračieho rodu. Dôvodom je zrejme, že tieto   vlastnosti sa dedili a tiež, že sa ich krv niekedy   krížila, jednoducho mali voči sebe istý   príbuzenský vzťah (zrejme vzdialenejší, ale i   tak), čo sa zrejme taktiež prejavilo (toto som sa   dočítal v jednej knihe, či to je stopercentný   fakt, som ešte nestihol overiť, no musím to   napraviť). Síce sa nekúpala v krvi ani asi   nepoužívala železnú pannu, ale robilo jej rozkoš   spôsobovať bolesť iným, tu nevinným slúžkam.   Postava Juraja Thurza taktiež naopak sveta   vykreslená. Práve jemu vďačí, že neskončila   potupne na šibenici a on pomáhal jej synom, aby   neprišli o majetok. Po ňom poškuľoval kráľ Matej   II a on bazíroval na prísnom treste. Vo filme si   nemožno nevšimnúť akési navážanie sa do katolíkov   a vykreslenie protestantov ako jedinú záchranu   pred Turkami. Nechápem prečo. Výborne zahraná   postava maliara, ale predpokladám, že fiktívna.   Absolútne zbytočná postava tej bylinkárky. Otrasné   postavy dvoch mníchov, ktoré boli skôr trápne,   áno, Da Vinci tiež kreslil návrh padáka, ale nie   som si istý či by to zvládli zostrojiť práve títo   dvaja. Nuž, možno, taktiež lyže, kolieskové   korčule a hlavne foťák (áno, jednoducho géniovia).   Vadili mi tie jednoznačné charaktery postáv, zlý   Thurzo, dobrý Matej II. Nič v strede. Film mal   dosť roztrieštený dej, absolútne nekonzistentný,   rozorvaný, chvíľami žiadny. Skákal z témy do témy,   niekedy bez spojenia medzi jednotlivými témami.   Tiež mi nesedeli tie bitky, fakt sa mohli viac   pohrať s ich stvárnením, pretože to chvíľami   vyzeralo, ako by sa bili dve dediny na futbale.   Ale musím taktiež spomenúť i pozitíva. Tak   výprava, kulisy, kostýmy, architektúra, príroda a   obrazová pestrosť, atmosféra. Nádherné zábery   prírody, prekrásne interiéry navodzovali zvláštnu   atmosféru. Prenádherné kostýmy a obleky, všetko   tak pestré bohaté. Ak si odmyslíme históriu a   nebudeme mať prehnané nároky, dá sa to pozrieť ako   pekne natočená romanca z minulosti, vo mne to však   nejaký extra dojem nezanechalo, i keď po druhom   zhliadnutí hodnotím vyššie, ako keby som mal   hodnotiť po zhliadnutí prvom. Ktovie, po možnom   budúcom treťom pozrení to bude možno ešte vyššie

Velkovýpravný,historický film,který na naše poměry   stál pořádnej balík.Cením odvahu se do něčeho   takového pustit,ale přesto že film vypadá   dobře,obsah mě vůbec nezaujal.

nechápu tady ty hádky kdo je jednoduchý a kdo je   vysokoškolák a tudíž má určitě lepší názor. každý   máme názor svůj a Juraj Jakubisko ho má taky. a   ten nám předložil. mě se ten film náhodou moc   líbí. a nechápu kde všichni berou tu jistotu, že   se hraběnka Bathory skutečně koupala v krvi. byl   snad u toho někdo. pokud vím, je to nepodložené.   ale jak říkám, každý máme na to svůj názor. i   kdyby to tak nebylo, přesto byl film velmi   zdařilý/podle mě teda/. nádech erotična byl velmi   vzrušující.

Koukatelný
kdyby si tam odpustili nějaký kýčovité scény, tak   by to šlo i za deset. ti dva mniši tam být   nemuseli, nebo alespoň bez těch extra vynálezů,   které film posouvaly níže. Celkově je to   koukatelný film. Ale na druhou stranu, dalo se to   natočit lépe. Klady filmy - kamera, střih,   postavy, kostýmy...

to zuzana.shilla.novak
Nedá mi to, abych nereagovala na tento komentář,   který autorka napsala v CAPS LOCKU, snad abychom   ho my jednodušší, co jsme tento složitý film   nepochopili a nebrečeli smíchy při vtipných   vsuvkách Polívky s Mádlem, nepřehlédli. Já jsem   film viděla jednou a stačilo a pisatelku můžu   ujistit, že by na mém názoru nezměnilo nic ani to,   kdyby ho natočil kterýkoli americký režisér.   Zaráží mě, že pisatelce, která určitě měla zapnutý   mozek více než dvě hodiny při sledování tohoto   historického filmu, nevadí, že dvě historické   osobnosti (Bathory a Caravaggio), které se nikdy   nesetkaly, mají milenecký poměr, tím spíš, že   existují dohady, že Caravaggio byl homosexuál.   Taky jí nevadí, že se filmem potloukají mnichové,   zjevně převzatí z románu Umberta Eca Jméno růže, s   vynálezy, které předběhly dobu o několik století.   A to nemluvím o poměrně zmateném ději, do kterého   výrazně zasahují představy hraběnky. Doufám, že   ona pisatelka uzná, že se mi jako vysokoškolačce   se zájmem o historii taková slátanina líbit   nemohla.

Vždy když má česká či slovenská scéna šanci přijít   s něčím zajímavým, vzejde z toho brak. Tak tomu   je i s Báthory. Takhle sprznit nejen historii, ale   i očekávání samotných diváků, to se jentak   nevidí.

Bylinkové koupele Čachtické paní jsou   skutečně výsměchem. A přitom má toto téma takový   potenciál...

10* Jurajovi
velmi, velmi slabé hodnocení diváků... Bathory byl   dlouho očekávaným filmem nejen v našich zemích...   kina se plnila po půdu diváky se zájmem o filmy   tohoto žánru, konečné dojmy jsou bojem dvou   protichudných stran...Zárukou filmů našich končin   je jejich kravina a škoda peněz pro jejich vznik.   Snímky, vyprodukované v našich továrnách na sny   jsou nudné, pesimistické, nevhodné až   naturalistické, viz. jejich obsah níže v tiskacím   písmu. Ve světě si prostě ani neškrtneme, pokud se   do toho pod jménem naší republiky nevloží Forman.   Vznikem Bathory jsem změnila názor, ale pouze pro   tento snímek. Nechápu, jsem zaražena... proč se   vám Bathory nelíbí? Podle mne absolutně výstižný   snímek, plný lásky, boje, nenávisti, perfektní   kamera, dobové kostýmy i dekorace, Juraj je pan   režisér a dal si mnoho práce, vytvořit tento   snímek, pro který si zapůjčil herce z Anglie, a ve   výsledku jen anglický národ hodnotí tento snímek   kladně. Podle mne je to zrada lidí našich končin,   protože natočit tenhle snímek americkým režisérem,   měl by 80-90%, BOHUŽEL NAŠE VLAST JE JEDNODUCHÁ A   ZVYKLÁ POUZE NA FILMY O FEŤÁCÍCH, SOCIÁLNĚ   POTŘEBNÝCH, BEZDOMOVCÍCH, HOMOSEXUÁLECH A   HANDICAPOVANÝCH (FILM HRUBEŠ A MAREŠ S KRAJČEM A   BUDAŘEM, ŠTĚSTÍ, VESNICKÝ UČITEL, SAMOTÁŘI, JEDNA   RUKA NETLESKÁ...), TAKŽE SE NENÍ ČEMU DIVIT, ŽE   JEDNODUŠŠÍ DIVÁCI VYHLEDÁVAJÍ POUZE ČERNÝ HUMOR A   SNÍMKY, KDE SE MOHU SMÁT CIZÍMU NEŠTĚSTÍ. PAK JE   ABSOLUTNĚ JASNÉ, ŽE NEDOKÁŽEME POCHOPIT SLOŽITÝ   FILM, NAD KTERÝM (VÝJMA VTIPNÉ VSUVKY BOLKA S   MÁDLEM) JE TŘEBA TROCHU POUVAŽOVAT. KDO NEDOKÁŽE   MÍT MOZEK ZAPNUTÝ PO 2 A VÍCE HODINY SLEDOVÁNÍ   HISTORICKÉHO FILMU, NEMÁ U ZÁVĚREČNÉHO HODNOCENÍ   ABSOLUTNĚ CO DĚLAT!

Bathory
No, hrůza! Nebýt toho, že jsem kdysi Čachtický   hrad navštívil (tu noc, co jsem tam trávil tam   bylo i několik satanistů, kteří se pokoušeli   vyvolat ďábla - bezúspěšně, akorát já se vůbec   nevyspal), ani bych to snad nedokoukal. Nevím o co   panu Jakubiskovi, který je jindy tak excelentní,   vlastně šlo. O historickou rekonstrukci? V tom   případě se měl jasně držet faktů a nepokoušet se   rekonstruovat tolik diskutované a neobjasněné   dílo. O nějaké drama? Mě ani nepřišlo, že to tvoří   sourodý film. Místy se skákalo sem tam, jindy to   zas vypadalo jako reklama na levnou erotiku. A to   že se se o Bathory mluví jako o nejdražším   velkofilmu v historii Československé produkce,   není skoro ani vidět. Bitvy vypadají tak levně a   amatérsky, skoro jako by šlo o nízkorozpočťák. Ale   my víme, že se ani trochu nešetřilo. Nejspíš hodně   sežrali kostými, které mi přišli ze všeho   nejlepší, i když nejsem odborník a nedovedu   ohodnotit historickou věrohodnost, možná taky   tlumočníci, v zajímavostech ostatní píší, že jen   za telefony se utratili tři miliony.
A co bylo   nejhorší? Jednoznačně Polívka s Mádlem...

Vysoce subjektivní názor
na film, který nejsem schopna sledovat v kuse a   tím je řečeno vše. Doporučení: prodat produkci do   Emériky, k jejich velkovýrobě pseudohistorických   slátanin s důrazem na kostýmové davové scény atd.   se hodí. Jen se divím, Jakubisko, takovej režisér   a takovej nevalnej biják....

Konečně se někdo vážně zabývá postavou nechvalně   známé Čachtické paní trochu hlouběji než   romanopisci a hledači senzací. Z historických   pramenů vyplývá, že měla výbušnou povahu a   chudokrevnost. Na druhou stranu prý ale byla   osvícená a dovolovala svým poddaným mnohdy i věci,   které tehdy nebyly obvyklé, napříkla posílala   nadané děti na studie. Jak to ale bylo s jejími   koupelemi, to se už asi nikdo nedozví...
Je ale   možné, že panny zabili její odpůrci a náhodný   svědek ji pak viděl koupat se v něčem červeném. A   vznik legendy o krvavé paní byl dílem okamžiku.   Nesmíme zapomínat, že tehdy se běžně věřilo na   upíry.

Film sám je technicky dokonalý ale   dějově málo výrazný. Jako by šlo o hraný   polodokument o spartakiádním vrahovi.
A postavy   dvou mnichů, technických vizionářů mi tu vůbec   nesedí. Obzvlášť scéna s elektrickýn světlem.