nic moc
viktor a pepa predvedli co umeji stacilo to na   jejich praci v ceskoslovenske televizi to co   provedli s nametem a s obsazenim vynikajicich   hercu je dost katastrofa pepa byl prumernej   kameraman televiznich novin a viktor jako asistent   rezie v armadni redakci odvadeli oba praci ktera   odpovidala sedemu prumeru,opravdu filmove umeni   ale lezi jinde k tomu je totiz potreba mit talent   a to je to co obema stejnou merou chybi takze   cekam cim me tito dva tvurci jeste prekvapi ale   obavam se ze cekam zbytecne viz posledni   rezisersky pocin viktora vsechnoparty me utvrzuje   v tom ze uz je jako filmovy reziser za svym   horizontem a ruku na srdce viktore hlavne ze to   sype

Bomba!
Nemám, co bych vytkla. Skvělý děj v kombinaci s   přesvědčivými herci tvoří kombinaci, která vám   nedovolí odtrhnout oči, dokud film   neskončí.

Řekla bych, že je to neuvěřitelně   silná záležitost - chvílemi mi běhal mráz po   zádech

Filmová adaptace Páralova románu se zkušenému   televiznímu tvůrci Viktou Polesnému podařila pouze   zčásti. Silných míst, bohudík, je více, než těch   hluchých a slabých, takže celkový výsledek vyznívá   vcelku příznivě. Hodně zachraňuje plejáda   kvalitních herců.

Dobrej nápad at mlatší ročník má představu jak to   fungovako natočeno podle skvělé předlohy skvělé   obsazení

Můj nejoblíbenější román Vladimíra Párala, který   mám doma s jeho věnováním. Všechny reálie mého   rodného města jsou reálné, randění v parku za   Chemičkou jsem napodoboval později, i když v té   době jsem ještě neměl páru o románu. Zrovna tak   film se drží ústeckého prostředí, exteriéry   důvěrně znám, i když musím uznat, že román, téměř   jako vždy, je o 100% lepší.

Dobrý nápad, jak ukázat dřívější dobu, celkem   hezky obsazeno a zpracováno.. Film se mi koncově   líbil.

Asi jsem od toho čekala víc...
...knižní předlohu jsem nečetla, takže v tomto   případě jsem nebyla ovlivněna předchozí četbou a   následným srovnáváním. Přesto jsem z filmu   nikterak nadšena nebyla. Celý mi přišel   takový...mno, řekněme - nemastný, neslaný,   omlouvám se za ten výraz, ale asi to v tuhle   chvíli nejlépe vystihuje můj postoj k tomuto   filmu. Přitom herecké obsazení je víc než dobré,   Jiří Langmajer je naprosto vynikající herec, k   němuž nemám výhrad, Zlata Adamovská - to je   opravdová persona našeho filmu, ale i Veronika   Žilková je herečka velkého rozsahu, jen dlouho   nedostávala ty správné role. Celkový problém   Milenců a vrahů vidím spíše už v samotném scénáři,   film má naprosto hluchá místa, u nichž jen tupě   sledujete příběh, nebavíte se, ani to ve Vás   nevzbuzuje žádné emoce, najednou je konec a skoro   ani nevíte, na co jste celou dobu koukali. Jak   jsem napsala, předlohu od pana Párala jsem   nečetla, nicméně filmová podoba románu mne   skutečně neoslnila.

Mně se to líbilo! Můj oblíbený spisovatel Vladimír   Páral, jeho Ústí nad Labem – chemie – a   kontroverzní román o složitosti lidských vztahů   ... “Leností začíná hřích“. A protože v té době   bylo nadějí víc než dost ...„O razítku se   nediskutovalo“ tak zůstanu se soudruhem Gráfem u   Sigmunda Freuda ... „Život je pud ukájení, milá   Zito“. Zaskočilo mě jediné, že se film ocitnul   (oproti předloze) až v roce 1989.

Román Vladimíra Párala Milenci a vrazi, který s   podtitulem Magazín ukájení před rokem 2000 poprvé   vyšel v roce 1969, patří dnes mezi klasická díla   moderní české literatury. Zároveň se nejspíš jedná   i o autorův nejzdařilejší opus, jenž na svou dobu   s překvapivou otevřeností podává zprávu o stavu   společnosti, destruované totalitním režimem. –   Film režiséra Viktora Polesného usiluje o co   nejvěrnější podobu Páralovy knihy s tím, že dodává   ději časové určení i s epilogem v roce 1989, kdy   se z vězení a z ciziny vrací jedna z klíčových   postav příběhu, Roman Gráf, aby se konečně   vyrovnal s vlastní i rodinnou minulostí. Příběh se   odehrává v Ústí nad Labem, v tamní chemičce,   respektive v domě, kde je podniková ubytovna i   ředitelský byt šéfa podniku Gráfa a jeho ženy   Zity. Mladý inženýr Borek Trojan, bydlící na   ubytovně, sice zpočátku oplývá ideály, ale stejně   jako řada jeho předchůdců nakonec i on raději   zvolí cestu konformity, ale také krajního cynismu.   Příběh se doslova hemží tragickými figurami: ať už   je to Julda Serafín se svým „příliš“ čistým,   křesťanským pohledem na svět, jeho sestra Madda,   vyznávající jen požitky těla, či Romanova manželka   Zita v zajetí sebevražedné závislosti na milenci   Borkovi, alkoholu i na přepychu ředitelské   paničky. – I když z filmu je zjevná velká ambice   dosáhnout ve shodě s Páralovým románem stejně   mrazivého účinku, výsledek je nepřesvědčivý. Možná   by stačilo, kdyby se tvůrci více než košatému ději   důkladněji věnovali jednotlivým figurám, které   často vyznívají až příliš prvoplánově. Stejně tak   řada symbolů je do děje implantována křečovitě.   Nepomáhá ani účast známých herců, ani dobové hity,   jež mají vytvářet ironický komentář k pochmurnému   příběhu. – Logo filmu použité na plátně a   propagačních materiálech je Milenci &   Vrazi.-pp-, Filmový přehled 2005/