Scéna
Nejvíc se mi líbí scéna ve které dá Zdeněk Svěrák   rychlo-varnou elektrickou konvici na Plynový   sporák

Bezpochyby má film své kouzlo, ale sem tam to   kouzelníkovi ujede. Senilita je občas až moc   přehrávaná, což zvláště v podání Svěráka zamrzí a   násilný vstup Macháčka mi taky nepřevědčil. Co je   ovšem mistrovského, to jsou melodie, které vás   filmem provedou.
Slabší Svěrák, přesto stále   vysoce nadprůměrných 8/10.

Pan Svěrák starší napíše a mladší to natočí a mně   se jejich filmy líběj,tak jako tato chytrá a   malebná komedie s fajn hercema a dobrým humorem.

Hezky lidské, hřejivé, dílo s velkým smyslem pro   humor. Typická Svěrákovina, která právě pro to   stojí za shlédnutí...

Opravdu po delší době povedený film od Svěráků.   Baví mě jejich typický humor a skvělé hlášky,   navíc vynikající herecké výkony a fajn děj, u   kterého člověk neusíná. Prostě super.

Aniž bych se chtěl kohokoli jakkoli dotknout,   připadá mi to jako Babí léto, jen s asi o 10 let   mladšími lidmi. V některých směrech také o stáří a   o tom, jak člověk nechce stárnout a bojí se toho.   Já to tak aspoň vidím.

Splnila jsem restík a konečně viděla Lahve.   Zanechaly ve mě pozitivní pocit, který jsem u   českého filmu dlouho postrádala a utvrdily v tom,   že život se dá naplno užívat i v podzimu, ne na   sklonku, života.
Kvalitní herci, slušné řemeslné   zpracování, navíc nebylo násilně tlačeno na pilu   vtipu jako v případě podobného snímku Babí léto,   kde byť byli zastoupeni také kvalitní herci a   slušné řemeslo, nepřipadal mi příběh tak poklidně   plynoucí jako v případě Lahví.
Obecná škola je   jenom jedna, ale ani Lahvemi si Svěrákovský tandem   neudělal ostudu.

Josef Tkaloun je pětašedesátiletý muž, který   zrovna seknul se svým zaměstnáním učitele, ale   místo toho, aby si užíval zaslouženého důchodu se   doma nudí. Nakonec se přes omyl s prací messengera   dostane do jednoho supermarketu jako skladník u   výkupu lahví. Zde se spolu se svými novými kolegy   – bývalým lampasákem Řezáčem, zvaným Mluvka a   „Úlisným“ od lisu setkává s celou řadou více či   méně zajímavých lidí. Tkaloun je po dlouhé době   zase spokojen. Tedy téměř – čtyřicetileté   manželství s jeho Eliškou ztratilo i tu poslední   jiskru a jejich dceru Helenku zrovna opustil   manžel a jí zůstal na krku malý synek…Tkaloun však   na svět okolo přesto nahlíží s nezdolným   optimismem a svým jednáním dopomůže k opětovnému   štěstí nejen lidem okolo, ale hlavně sám   sobě…
Film tvůrčího tandemu Jan Svěrák - Zdeněk   Svěrák je laskavou výpovědí staršího muže, jehož   život rozhodně ještě nepřestal bavit a snaží si ho   užívat plnými doušky, dokud to jen jde. Není to   komedie u který bych zrovna vybuchoval smíchy, ale   téměř od úplného začátku se mi objevil ve tváři   úsměv, který vydržel až do závěrečných titulků,   což se mi zas tak často nestává…Povedenej scénář,   snad žádný hluchý místo, sympatický obsazení – Z.   Svěrák, D.Kolářová, P. Landovský, V. Tichánková a   mladší generace T. Vilhelmová, J. Budař, N.   Boudová, J. Macháček nebo J. Plodková. ale nejvíc   se mi líbil onen optimismus, vyzařující z celýho   filmu. Ale možná že tohle dílko plně docením až za   nějakých těch čtyřicet let...

Tento film mě opravdu zaujal. Vždy se mi líbili   filmy Jana a Zdenka Svěrákových a tento film mě   nesklamal. Velice dobrý poutavý příběh důchodce   který navzdory svému věku žije život naplno.   Skvělé dialogy. Prostě a jednoduše tenhle film si   mě naprosto získal

Svěráci opět nezklamali, obohatili českou   kinematografii o další inteligentní komedii,   kterých se dnes točí pramálo. Viděl jsem tento   film již třikrát a vždy jsem se výborně pobavil,   ač vypovídá o problémech starší generace. Nicméně   díky tomuto filmu se dokáže divák velmi lehce   vcítit do "světa" hlavních postav, což   se vžy ve filmech, zejména komediích, tak často   nedaří.