Zajímavé a na naše poměry hodně výpravné ohlédnutí   do doby,která nebyla rozhodně procházkou růžovým   sadem.Od zimní války Ruska s Finskem aš po 60.léta   někde v Africe.Chválím odvahu se do takového   projektu pustit a myslím,že řadu věcí ukázal   tak,jak to bylo.Drsně,realisticky,pochmurně.Lidi   dokážou bejt svině za každýho režimu,,,

Český válečný dramatický kousek, který ukazuje   nelehké osudy jeho postav, je sice na jednu stranu   fajn, ale na druhou stranu zas tak moc ne. Fajn je   herecké ztvárnění, neboť herci do toho dali fakt   dost, ale na druhou stranu tu je vizuelní pojetí   filmu, což pan režisér dle mého zas tak moc   nevychytal. Já když si vezmu ponurost a vizuelní   podobu spousty jiných válečných dramat, je   "Krev zmizelého" celkem "světlý   film" bez nějaké ponurejší či nějaké takové   atmosféry. Takže 40% bude zcela a pouze za herecké   výkony, které byly opravdu ve spoustě případů   výborné.

Dost zajimavy film,ktery zacina ve 2.svetove valce   a konci nekde v rannem komunismu.Vyborna role   V.Cibulkove.A co me teda hodne prekvapilo,je role   I.Barese,ktereho nemam vubec rad,ale tady mi   dokazal,ze si o nem muzu myslet,ze je pan   herec.Protoze tady svou roli zahral fakt vyborne.

Dobrý námět, ale slabé zpracování...
neměla jsem možnost vidět sestříhaný film,   sledovala jsem až seriál v TV, budu tedy vycházet   z něho. Sama nevím, jak nejlépe tento náš produkt   okomentovat. Námět je dobrý - rodinné drama,   zajímavá myšlenka, i doba, kdy se příběh odehrává,   potud O. K., ale ta nelogičnost některých scén,   nepochopila jsem, co chtěl kameraman říci nějakými   retrospektivami či představami, zkrátka je zde   spousta jakýchsi vsuvek, které s dějem až tak   nesouvisí a naprosto od hlavní linie odvádí   pozornost. Výkon Vilmy Cibulkové je vynikající,   Ester Geislerové rovněž, ale to ostatní se moc   nepovedlo. Přitom by z rodinných osudů matky a   dcery mohla být zajímavě pojatá sága, ale s jiným,   spádovějším scénářem, jinými záběry a troškou více   logičnosti, pak bych i hodnocení dala vyšší, po   delší úvaze dávám 4 body, je to slabé, ale dá se   vidět a výkony hlavních představitelek nelze   vyloženě přejít jenom jedničkou.

Film je vinikající a teď jsem zjistil, že běží na   CT seriál. Nemám čas a ani chuť se podívat na   nějaké díly. Film ve mně zanechal hluboké stopy.   Válka je děvka. PS: proč seriál?

Český film není synonemem pro dobrý film
Jsem nadšenec a fanda české filmu především, ale   co mě zajímá vždy je kvalita a když ta chybí tak   alespoň zábava nebo zkrátka něco co by mne na   konkrétním "díle" chytlo. U tohoto   počinu marně hledám co to je. Nechal jsem si ho   "ujít" v kinech a bláznivě jsem podlehl   zdařilé propagandě jak je to dobrý film a zakoupil   na DVD. Bohužel zklamání a to veliké. Výkon   Cibulkové je tak asi jediné co to drží nad vodou,   ale na to jsme jaksi "zvyklý", hraje   stále stejně a stejně dobře. Jinak děj je   zmatečný, příliš táhlé a vše tak jakoby umělé,   vůbec tomu nevěřím. Možná to mělo ambinace být   něčím víc a taky tomu projektu vůbec neprospělo   odstrašující rozsekání na TV seriál. Musíte být   opravdu skalní fanda CZ filmu, určitě najdu v   historii mnoho horších filmů, ale tenhle mezi mé   favority rozhodně nemohu zařadit ...

Do osudů tragické lásky české posluhovačky Helgy a   mladšího baltského šlechtice Arna, z níž vzejde   dcera Dorli, vložil Körner, dle vlastních slov,   nejvíce osobních zkušeností ze všech svých prací.   Nastolil tu nepříjemně revizionistický pohled na   naši válečnou a poválečnou historii v   česko-německém pohraničí, a uplatnil tu svůj   veškerý, spíše ne-slovanský a více severský patos   ve snaze odevzdat národu vlastní testament. Dívá   se fatalisticky na dějiny z perspektivy obětí, a   pomocí poněkud vulgární křesťanské symboliky o   světě, kde platí nutnost zatížení hříchem a   vykoupení lze dosáhnout jen skrze církvi zasvěcené   milosrdenství, se zhnuseně vystříhává běžného   humanistického přístupu, který se obvykle (zvlášť   v kraji vezdejším) kryje s kýčem.
Bohužel   svou závěť svěřil do rukou špatnému učni. Milan   Cieslar, jenž má na svědomí i předpolední   körnerovskou adaptaci Lebensborn – Pramen života,   je totiž mistr průměrnosti. Není to vyloženě   hrozný režisér, ale disponuje dokonale, skoro až   povinně šedivým stylem, jímž se úpěnlivě snaží   ničím na sebe neupoutat a nikoho nepřekvapit.   Platí to jak v obrazové složce, kde všechna   desetiletí vypadají uniformně vybledle, tak   především ve zvukové stopě, kdy nejvíce tahá za   uši, jak je hladina všech zvuků, dialogů i ruchů   po celý film stejná.
Ať jsou postavy od   kamery daleko, nebo blízko, pořád znějí neměnně   nahlas. Od líně odbytých, rádoby akčních scén ve   „finském úvodu“ a „africkém konci“ se Cieslar sice   dokáže povznést až k působivým výjevům z plynové   komory koncentráku a sychravému ránu po hromadném   znásilnění německých žen a dívek, ale zbytek tone   v chladné rutině, a některé scény jako například   ta s nočním pohřbíváním, kde se sbíhají další a   další postavy jak na divadle, vyvolávají smích.
  Cieslarovi též nedochází, že se nemůžete vážně   dívat do rozpálené kuchyňské pece a „vidět tam   věci“, protože cimrmanovský národ tohle nevezme.   Úplnou ztrátu filmařské soudnosti ale prozrazují   strašlivé, přímo smrtelně komické vidiny mladičké   Dorli, jíž se zjevuje mrtvý, unyle spanilý otec.   Nejenom, že nasvětlení těchto vsuvek připomíná   televizní spoty na kávu či hygienické prostředky,   ale blízký věk obou protagonistů nahrává skoro až   incestním významům. Nejnevkusnější je potom plakát   filmu, který vyhlíží jako nepovedená reklama od   Benettonu: trošku si zašokovat s jizvami, krví,   jeptiškovským hábitem a poodhalenou dívčí hrudí, a   přitom zůstávat estétsky líbivý.
Cieslar   chce zřejmě volbou svých témat být blízko podobným   freskám a krutým elegiím jako jsou Jdi a dívej se   Elena Klimova, Plechový bubínek Volkera   Schlöndorffa nebo Soumrak bohů Luchina Viscontiho,   jenomže to by mířil příliš vysoko. Musel by se   navíc opřít o něco dalšího než jenom o velmi dobré   herecké výkony většiny představitelů důležitých   rolí.
Snímek selhává zejména dramaturgicky.   Pokud někdo nemá ponětí o tom, jaké byly poměry v   sudetském pohraničí, ale i jakou roli hrálo ve   druhé světové válce Finsko, co se dělo po válce v   Polsku a tak dále, bude v ději ztracen. Vše se   odehrává ve formě podobných náznaků, jakými   například Mel Gibson v Umučení Krista spoléhá na   všeobecnou znalost Bible. V obou případech musíme   znát pozadí příběhu natolik, že si uvnitř sebe   vyprávíme fabuli mnohem víc, než to pro nás dělají   autoři.
Možnost působit výchovně na mladší   publikum se tak rozplývá a dokonce nabývá až   nebezpečně demagogických rozměrů v relativizaci   „národní viny“. Nacisti vycházejí z příběhu jako   nejméně zvlčilí, zatímco česká nenávist vůči   Němcům je maximálně odporná a vrchol zla je   nakonec personalizován v patologicky úchylném a   režimně všudypřítomném Čevorovi (zábavně slizký   Igor Bareš). Poznatek o tom, že zlo ve službách   ideologie je naopak zrůdné svou maximální   neosobností a každodenní banalitou, se Körnerova   světa netýká.
Jistěže mnoho nejasností   ohledně děje padá na vrub sestřihu filmu ze   čtyřdílného seriálu. Těžko však odhadnout, co by   mohla televizní série vylepšit. Je možné, aby dr.   Blau v podání Martina Huby přestal vypadat s   přibývajícími léty stále lépe a neprojevovaly se u   něj karikaturní rysy hrabivého Žida? Stane se z   Kongo Muellera, jehož si střihnul Marek Vašut,   plnohodnotná postava, nebo z něj pořád zbude   bizarní maskot a terč vtipů zlomyslného publika?  
Po zhlédnutí Krve zmizelého je každopádně   zjevné, že si Česká televize Brno, coby hlavní   koproducent, zachovává svou typickou úroveň a za   žádných okolností nehodlá investovat do něčeho, co   by mohlo zavánět invencí. To je jedna z posledních   jistot, kterou v této nevyzpytatelné době máme

Cibulková,supr zahráno.

zajímavé téma, dobré výkony herců, krásná příroda,   občas kruté a realistické, začátek je složitý na   pochopení ,hlavně když nevíte o co go, na konci   příběhu v Kongu lituji , že nepoužili více   natočených materiálů,více rozvést , moc zajímavé   jsou některé vystřižené scény a bonusy.S Želary se   to srovnávat příběhem nedá, ale kvalitativně je to   na nižší úrovni,avšak ideologie doby , hlavně po   válce dost zaujme,a herci jako pan Lábus,Dlouhý a   někteří další hodně pomůžou příběhu a   zaujmou.Filmu škodí široký záběr doby 1939-1961.

Film je posazený do nádherné přírody, která   důvěryhodně pomáhá dostat film do vylidněného   pohraničí. Pánové milující zrzky můžeme uvítat   další mezi námi - mladší sestra Anny Gaislerové.   FIlm je svěděctvím další černé kapitoly našich   dějin. Celkově hodně poutavé ale s tím zvukem to   je opravdu někdy špatné...