EVROPANÉ - Josef Svoboda

Josef Svoboda V cyklu unikátních rozhovorů s významnými osobnostmi kultury starého kontinentu - Evropané - reprezentuje české umění jedna z nejvýraznějších osobností našeho i světového jevištního výtvarnictví a výstavnictví 2. poloviny 20. století - architekt a dlouholetý umělecký šéf Laterny magiky Josef Svoboda. Tento divadelní mág, čaroděj v scény, jak jej charakterizuje Roland Petit, v interview s Jiřím Žákem vzpomíná na příležitosti, které ho kdy potkaly, aby pochopil, co divadlo opravdu je, a hlavně, čím by mohlo být. Rovněž přiznává, že tajemství divadelního prostoru jde těžko prozradit, lze .se však do něj zamilovat, porozumět a podřídit se mu, vést s ním dialog. Prof. Josef Svoboda vystudoval architekturu, tento obor také sám přednášel na v tuzemských (od roku 1969 profesorem na VSUP, ateliér užité architektury) i zahraničních univerzitách. V letech 1946 - 1948 byl šéfem výpravy Velké opery 5. května, od roku 1948 členem Národního divadla, po dvě desetiletí působil jako jeho hlavní výtvarník a Šéf uměleckotechnického provozu ND. V roce 1958 s režisérem A. Radokem se stal spoluautorem Laterny magiky - její polyscénický tvar (kombinace živého divadla s filmem) představoval v době svého vzniku zcela originální jevištní útvar ve světovém měřítku. Od roku 1973 zde působí jako umělecký šéf (letos jmenován ministrem kultury doživotně). Josef Svoboda spolupracoval s předními českými režiséry - V. KaŠlíkem, A. Radokem, O. Krejčou, M. Macháčkem, E. Schormem a dalšími, vůbec měl štěstí na talenty kolem divadla v celém světě, jako byli G. Friedrich, F. Quadri, R. Petit, A. Delcampe, P. Brook, L. Olivier a jiní. Na význačných domácích i zahraničních scénách vytvořil více než 700 scénografií. Dokázal jimi, do jaké míry se scénografie může stát dominantní a sjednocující součástí dramatického děje. V každé inscenaci hledal nové prostředky pro optimální vyjádření smyslu hry. Udivující je i Svobodovo výtvarné usilování, které šlo ruku v ruce s rozšiřováním nových technologií (svícení, laser a různé technické materiály). Vždy se pokoušel nalézt prostor, který spolu s textem, hudbou, hereckým i tanečním projevem vytváří nebývalou harmonii. Proslavil se i projektem uměleckého audiovizuálního systému Polyekran pro světovou výstavu Expo 58 v Bruselu. Svobodově scénografii se dostalo a dostává pozornosti hodné jeho významu - za řemeslnou dokonalost, sklon k experimentování a nalézání geniálních řešení, myšlenkovou průbojnost a moderně cítěnou estetičnost v divadelním umění získal řadu domácích i zahraničních ocenění. Česká televize viz Evropané