Nebýt u filmu zvuk, tak si myslím, že se dívám na   nějakou nepovedenou taškařici z dvacátých let.   Groteskní herecké projevy a především humor,   reprezentovaný neustálým vrážením do čehokoliv,   padáním a klopýtáním hlavní postavy, je jak   vystřižený ze špatného filmu němé éry. Zásluhou   zvuku můžeme slyšet akorát naivní dialogy. Jediné   vtipné momenty jsem zaznamenal ve vzájemném   rozhovoru dvou detektivů a při jejich výslechu   majitele obchodu, což může obsáhnou maximálně dvě   minuty s celkové, naštěstí krátké, stopáže. Když   jsem se následně podíval na Cormanovu, hlavně   produkční činnost, tak jsem nevycházel z údivu nad   tím, kolik natočených hrůz (tím myslím hrozných   filmů) má tento pán na svědomí. V porovnání s   některými z nich nevychází „Malý obchod hrůz“ až   zas tak špatně.

Mám hlad!
Jak se může z malé rostomilé kytičky stát   krvelačná bestie? Snadno, pokud jí dáte krev, bude   chtít víc! A tak se do útrob kytky schová spousta   vítečníků. Zubař, lupič, lehká dívka a dokonce i   pěstitel. Zubař měl opravdu ránu! sice jsem   nepochopila název filmu, když jediná hrůza tam   byla ta kytka a do hororu to mělo opravdu daleko!