Fallové

Fallové představují svébytně dílo z pera Petera Greenawaye, v rámci jehož dlouhé kariéry se jedná o neprávem polozapomenutý projekt a o vůbec první dlouhometrážní film, který si sám sestříhal. V tříhodinovém opusu je vykreslen svět postižený jevem nazývaným VUE (Violent Unknown Event); oběti incidentu prošli různými mutacemi, postiženími a obsesemi spojenými s vodou a ptactvem. Zároveň získali jedinečné schopnosti, mezi něž patří létání, dlouhověkost nebo osvojení plejády nových jazyků. Greenaway zesměšňuje byrokracií zatížený společenský systém a rovněž přísně vědecký empirismus tím, že kopíruje jejich nástroje a konvenční rysy. Fikční dokument Fallové tvoří biografický výňatek z registru nově ustanovené společnosti, jež shromažďuje informace o osobách postižených VUE. Film je jakousi kartotékou, která divákovi zpřístupní chronologicky seřazenou složku podle příjmení Fall, sestavenou z 92 očíslovaných podsložek s informacemi o dílčích osudech subjektů. Úřední rozčlenění ale vykazuje nedokonalosti; pod některým číslem je uvedeno falešné jméno, jindy se odkazuje na jiné číslo, nebo chybí data. Prostředky a metodikami, jež jsou pokládané za objektivní, se úmyslně tlumočí výrazně absurdní motivy místy nadsazené do dadaistické hravosti, která je prezentována s charakteristicky britskou kamennou tváří (nabízí se srovnání s tvorbou skupiny Monty Python). Jsou doplněny vypovídající metody interview a „mluvících hlav", střídané s Greenawayovým oblíbeným analytickým pronikáním do obrazů či energičtěji pojatými postupy direct cinema. Fantaskní příběhy lidí jako by chtěly být verifikovány nesčetnou dokumentací: osobními fotografiemi, písemnými a zvukovými zápisy, kresbami, promítanými diapozitivy a archivními filmy. Snímek doprovází několik komentátorů, kteří předávají bizarní výpovědi neutrálně věcným tónem. Vše spolupracuje na spekulativním hledisku, které neustále relativizuje správnost předkládaných údajů. Na jedné straně se operuje s reálnými podklady, na straně druhé příběh mísí překrucování skutečností do nového kontextu nebo pracuje se zcela smyšlenými toky informací. Vybrané události jsou nadto ve filmu podrobovány přehodnocování z několika různých úhlů pohledu zúčastněných postav. Skladba mikropříběhů obsahuje množství původně nesourodých fragmentů a některé záběry pocházejí ze starších Greenawayových děl. Fallové tvoří zároveň mezník, jenž určuje režisérovu nadcházející tvorbu - víru v důležitost obrazové kultury a nevšední humor. Mimo jiné se setkáváme i s několikerými odkazy, jimiž bude Greenaway rozšiřovat svůj subjektivní svět, mezi něž patří fiktivní charakter Green Tulse Lupera (série snímků z let 2003-2004) nebo postava Van Hoytena z filmu Zet a dvě nuly (A Zed & Two Noughts, 1985). Jiří Blažek, Letní filmová škola 2012