Tuto Bondarčukovu verzi Tichého Donu jsem   neviděla,ale četla jsem o jejím zajímavém osudu -   myšlenkou natočit adaptaci tohoto Šolochova díla   se S. Bondarčuk zabýval už dlouho,od natáčení   Vojny a míru. Nicméně z různých příčin k realizaci   dlouho nedošlo a teprve roku 1986 Bondarčuk   vyhlašuje konkurs na obsazení rolí. Jenže tou   dobou už měla sovětská kinematografie veliké   finanční problémy a na tak drahý projekt nebyly   prostředky. Roku 1990 se tedy Bondarčuk spojuje s   italskou filmovou společností a podepisuje s ní   smlouvu. Jednou z jejích podmínek je,že hlavní   role budou obsazeny zahraničními herci a že film   bude v angličtině. To při natáčení působí nemalé   problémy, neboť většina herců jsou Rusové a   Ukrajinci, ale i to se zvládne. Horší je,že těsně   před dokončením díla ( r. 1992)společnost   zbankrotuje a film zabaví věřitelská banka. Roku   1994 Sergej Bondarčuk umírá,aniž by své dílo   spatřil. Od té doby probíhají soudní jednání a   teprve roku 2005 jsou materiály odkoupeny a   dopraveny zpátky do Ruska. Realizace se pak ujímá   Bondarčukův syn Fjodor,dotáčí ještě několik scén a   provádí drobné úpravy. Opožděná premiéra se pak   koná 6. 11. 2006 se na 1. kanále ruské televize.