těžký film...
opravdová bezohlednost dospělých rodičů... přijít   v rámci své doby, chudoby s ní spojené o tři děti,   které skonaly zřejmě na hlad a souchotě, žít v   bídě, žebrat, nemít práci ani suchou postel a   přesto přeze všechno znovu otěhotnět... díky bohu   za to, v čem žijeme dnes a co dnes všechno máme...   jinak později krásné dospívání skromně v přírodě,   což se dnes našim dětem může jen zdát... o bídě...   o bezmoci ... o zbytečné zbožné víře ... o krutém   dospívání ... o těžkém boji...

Obecná škola na irský způsob? Potom ale o poznání   chmurnější. Dětství, jaké zažíval hlavní hrdina,   mu asi nikdo závidět nebude a přitom takových   rodin musely být tisíce. Románovou předlohu   neznám, takže nemůžu posoudit nakolik byly postavy   oproti ní plošší, mě se vykreslení jejich   charakterů zdálo (pro potřebu filmu) dostačující.   Vypíchnul bych otce v podání Roberta Carlyla,   Emily Watson byla taky výborná i když svojí kreaci   z Prolomit vlny už asi nikdy nepřekoná. Líbilo se   mi, že při vší té bídě (prostředí zablácených,   smradlavých uliček a kutlochů bylo podáno hodně   sugestivně) a hořkosti nevyznívá film depresivně.   Parker umí i když zrovna netočí přelomová díla.

Co na filmu oceňuji nebo mám nejradši je,když se   vzpomíná a vrací se do scén,které už dávno filmem   proběhly.Proto mě mile překvapila scéna,kdy   nejstarší Frank vidí nad vycházejícím měsícem sám   sebe v etapách svého života.Neříkám,že mě ten   konec trochu nezklamal,protože pro drama je to   poměrně dobré zakončení,tedy alespoň pro   Franka.Ale to je asi jediné,co to trošku   pokazilo,protože irská chudoba a vůbec ta situace   je celkem napínavá a i když děj se zdá   nekonečný,nechá se na to velmi dobře koukat.

kráááááááá.....
...víííííínáá!!!!! Debilní trapný humor!! Prej:   Není nic lepšího než se vysrat a pořádně si vytřít   prdel! Teď fakt newim, kdo v tom vidí vtip|!!   trapas!

Chudák McCourt
Film je podle mého názoru typickým hollywoodským   počinem a s poselstvím knihy nemá mnoho   společného. Kniha totiž reprezentuje   autobiografický popis toho, jak McCourt prožíval   své dětství a dospívání ve Státech a posléze na   západě Irska ve 30. a 40. letech v době   hospodářské krize a začínající 2. světové války.   Je to upřímné vyznání, vlastní minulost a skutky   viděné vlastníma očima. To úplně stačí k vytvoření   velkého díla, kde se mísí humor s hořkostí života.   O to nuzné prostředí okolo vlastně ani tak   nejde.

Představit McCourtův bezmála 400   stránkový román divákům by pro Alana Parkera   zřejmě znamenalo natočit místo bombastického   velkofilmu několikadílný seriál, něco na způsob TV   přepisu Jiráskova F.L. Věka. Třeba se něčeho   takového od někoho jiného v budoucnu ještě   dočkáme.

Otce Franka hraje Robert   Carlyle. Nutno podotknout že tohoto herce nemusím   po tom, co se snažil "věrně vykreslit"   postavu Hitlera v TV seriálu Rise of Evil stylem   "Já jsem Hitler s knírkem a nenávidím   židy", zatímco ve strhujícím Pádu říše,   distribuovaném ve stejnou dobu v kinech, byl   naopak Hitler zachycen mimořádně   věrohodně.

Malachy McCourt za Severního Irska a   Hitler z Rakouska mají přitom cosi společného.   Jsou to nespokojení a frustrovaní outsideři   společnosti na podpoře, terče posměchu a pohrdání   okolí. Když se však podíváte do obličeje Roberta   Carlyleho, vidíte zdravou osobnost, charakterního,   pohledného, ambiciózního, uhlazeného a milého   Hollywoodského herce. Že je to prolhaný alkoholik   zanedbávající rodinu (který navíc v knižní   předloze kdesi ztratil zubní protézu), mu   neuvěříte.

Matka angela je na tom o něco lépe,   i když o tom, co je to vlastně za člověka, se z   jejího chování a dialogů také mnoho nedozvíte. V   románu se jedná o typickou matku z konfliktní   rodiny, ukájející se ve své neschopnosti nějak   situaci řešit naivními představami, že se manžel   změní a přestane zanedbávat děti. Ve filmu vám to   ovšem musí objasnit vypravěč.

Hlavní postava   neurazí, protože většinu času jenom zachmuřile   pozoruje ostatní a myslí si své.

Co se povedlo,   to jsou některé vedlejší postavy, např. učitelé ve   škole nebo uncle Pat. Bohužel nemají v metráži   celovečerního filmu moc prostoru, a tak se   nedozvíte, že uncle Pat je trochu retardovaný,   protože ho, jak bylo Frankovi vysvětlováno, ho v   mládí pustili na hlavu.

Kulisy jsou působivé,   jen snad trochu kýčovité a přehnané. V Limericku   rozhodně neprší tolik jako při biblické potopě.  

Přečtěte si knížku a film si snad raději   půjčte jiný.

Velice dobry film s velice dobrym Robertem   Carlylem