Bitva o život

Bylo? Nebylo? Kdo ví. Janovští partyzáni sedávali v hospodě, popíjeli a teprve, když už bylo o konci války s definitivní platností rozhodnuto, vyběhli do lesů, kde v opilecké euforii přespali, aby se druhý den ráno vrátili do vsi s pusou plnou velkých činů. Na památku tohoto vskutku typicky českého hrdinství Janovští každoročně pořádají věrnou rekonstrukci této velkolepé bitvy. Rusové, Američané, partyzáni. Přestřelky, souboje muže proti muži, sajdkáry, výbuchy. Jinak ale v Janově a v sousedním Bystrém žili, žijí a nejspíš i budou žít docela normální lidé. Tedy, normální. Kdo z nás je normální, že? „Že nevíte, na co myslím," pravil přední český dokumentarista Miroslav Janek, když skončilo na nejmenované přehlídce amatérského filmu promítání snímku Bitva o Janov. Oči Víta Janečka, Romana Vávry a Bohdana Slámy mluvily za vše. Ano, i je napadlo natočit o této svérázné „cimrmanovské" akci opravdový film. Zatímco Bohdan Sláma okamžitě vlastní podíl na realizaci zavrhl, zbývající trojice vytrvala a vydala se do zapomenutého kouta Orlických hor s kamerou. Výsledkem byl dokument, který překročil hranice dokumentu, film, jenž překročil hranice filmu - Bitva o život se stala svéráznou kronikou 20. století, výstředně barvitou mozaikou jednoho magicky kulatého roku i uhrančivě podmanivou zprávou o člověku vůbec. To vše v balení šťavnatém a neobyčejně chutném. V místě, kde stále víc sílí sociální nejistota a kde se vzdor všem odosobněným vynálezům moderní doby daří zachovávat duch lidské sounáležitosti, trojlístek režisérů dokázal prostřednictvím několika málo příběhů věčných outsiderů vylíčit spalující rozměr hořkosladkých výšin jednoho lidského života i celého lidského společenství. Je tu místo pro sílu osobní výpovědi, prosté pozorování, „formanovsky" nemilosrdnou trapnost, humor, napětí i neskrývané dojetí. Bitva o život je zkrátka víc než poctivou filmařinou, kde došlo hned k několikanásobnému šťastnému prolnutí. Velmi dobrému nápadu a výborné mnohaměsíční práci, kterou podtrhl skvělý střih Toničky Jankové, vyšel vstříc skutečný život - spontaneita a autenticita skutečných lidí. Snad proto může po emočně silném filmu v divákově duši rezonovat s takovou silou starostovo závěrečné účtování: „Tady je bývalá škola, tady je bývalé kino, tady je bývalý kravín a tady prostor, kde se dá stavět." Bylo? Nebylo? Nejspíš bylo. A stále je! Jaroslav Sedláček Cinema 2000/11/107 Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema Celovečerní filmový esej Bitva o život vznikl jako společný projekt tří filmařů, Romana Vávry, Miroslava Janka a Víta Janečka. Zachycuje různé aspekty života na konci tisíciletí ve vesnici Bystré v Orlických horách. Jeho stěžejním obrazovým tématem jsou různé oslavy, od vystoupení místního spolku Vag-i-noviny přes silvestrovskou zábavu, parodický prvomájový průvod až po velkou rekonstrukci „bitvy" z druhé světové války. Objevují se však také výjevy ze soukromí několika protagonistů či vzpomínky na relativně nedávné doby, kdy byl v kraji rozšířen textilní průmysl. - Snímek je pravým opakem lapidární, „objektivní" slovníkové informace o velikostí obce a počtu obyvatel, jíž je uvozen. Tvůrci se zaměřili na vykreslení událostí prostřednictvím veskrze osobní optiky zúčastněných osob: historie vesnice či kraje vyvstává ze vzpomínek, které mají někdy až charakter místních legend (např. historka o zásahu strážných andělů při střetu evangelického věřícího s katolíkem, který ho napadl). Jiným zajímavým zdrojem informací jsou zápisy z obecní kroniky, pocházející z různých období posledních desetiletí a prozrazující kromě samotných událostí také osobnost jejich autorů či dobový kontext. (Namísto obvyklého spíkra čtou z kronik místní obyvatelé.) Tvůrci filmu zachycuji také současnou situaci v regionu, jehož hospodářství se výrazně opíralo o výrobu textilu. Tradice však v devadesátých letech neunesla přechod na tržní hospodářství a zcela vymizela. - Mezi protagonisty tvoří přirozenou dominantu lidé, kteří se svou povahou ze společenství nějakým způsobem vydělují, avšak kteří jsou neodmyslitelnou součástí všech společných zábav (zejm. svérázné „figurky" válečného veterána a jeho dvaadevadesátileté matky). Zprofanované pojmy folklór či lidová zábava vnímají tvůrci jako výrazy pro spontánní, bytostně lidské veselí, jež se často projevuje karnevalovou jadrností, avšak jež nemá nic společného s pokleslostí moderní televizní zábavy či s falešným optimismem někdejších socialistických slavností. - Film, jehož součástí jsou i amatérské dobové záběry) je uváděn i v 16mm kopii s monofonním ozvučením. Pro TV vysílání je určena verze v délce 88 minut (závěrečné titulky nejsou uvedeny zvlášť; nýbrž vkopírovány do obrazu). Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/11/5 Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled