Co vlastně ženy chtějí
Film, který jsem měla možnost vidět poprvé včera v   televizi. Film je taková sbírka povídek o několika   ženách, v příbězích se prolínají postavy a jsou   tak nějak propojené chtě nechtě. Nemlžu říct, že   by mne film zaujal natolik abych si ho zase někdy   pustila. Film s poměrně barvitým hereckým   obsazením se alespon podle mne nemůže zařadit mezi   ty lepší filmy, ale jsem ráda, že jsem film   viděla, ale jak se říká jednou a dost. Film měl   sice potenciál, ale dopadl tak nějak   všelijak...škoda.

zajímavý byl jen Matt Craven
tak tohle opravdu není film pro každého a takové   já mám ráda, ale tohle mě prostě nebavilo. Už úvod   s Glenn Close vydal táhlostí na hodinu,třetí   příběh s anorektickou ošklivou Calistou jsem   přetočila úplně. Až na to, že se herci protnuli v   příběhu každého z nich, neměl tento film žáden   smysl a jestli to bylo úmyslné, tak také pěkně   pitomé. Byl to nudný, špatně sestříhaný dokument   všedního dne skutečného surového bytí pár ženských   bez odpovědi na otázku "Co vlastně ženy   chtějí", protože jedinné, co tady ženy chtějí   nebo rovnou konají je sex s černým i bílým, poté   potrat, zájem v liliputovi, lesbickou lásku.   Nepříjemná atmosféra, prostředí, chvíle... Tenhle   film mi akorát ženy zhnusil - a to ženou jsem a   zároveň potvrdil, že některé ženy kdyby měly   "ptáka", tak by jej taky vrazily do   všeho. No alespoň si Matt Craven užil plno   ženských, když už nic a Cameron Diaz měla jako   slepá sebevědomí větší než ve skutečnosti. Že   příběhy zůstaly otevřené na naše domyšlení - to   jedinné stouplo na hodnotě filmu.

Zajímavé
Film se mi líbil hlavně proto, že v něm nic   nedopadlo dobře a vyznívá do ztracena přesně jako   mnohé životní situace ve skutečnosti. V tomto mě   zcela uspokojila závěrečná scéna, kdy Glenn Close   sedí v baru. Určitě to není film pro každého, na   mě ale velmi zapůsobil. Zpracování je až příliš   záměrně umělecké, tvůrci si mohli odpustit tolik   koloritu, který dělá film vyloženě surovou sondou   do života, bylo by mi po závěrečných titulcích míň   smutno.