Psohlavce jsem četla coby povinnou školní četbu a   líbili se mi. Rovněž tak mám ráda film, podle nich   natočený. Je ovšem nutné si uvědomit, že pan   Jirásek byl vynikající spisovatel, ale také velký   fabulátor a "pohádkář". A něco si v   duchu doby přidali i filmaři, takže v žádném   případě nelze film brát jako kapitolu z učebnice   dějepisu. Vždyť už jenom za ten název by bodří   Chodové pana spisovatele pěkně prohnali čakanama -   v jejich době to totiž byla posměšná nadávka...

Psohlavci
Abych pravdu řekl, Psohlavce jsem nikdy nečetl,   ale ostatní díla Aloise Jiráska znám velmi dobře.   A docela si mi i líbí. Má takový zvláštní osobitý   styl, který mi zde ale bohužel chyběl. A tady se   plně zosobňuji s recenzí napsanou v obsahu, že se   jedná spíše o sled obrazových výjevů, než o nějaký   ucelený příběh. A pro mě, který ještě toto dílo   nečetl (slibuji, napravím) zde bylo dost věcí   zavádějících a nejasných.
Tvorba Martina Friče se   mi vesměs líbí (aspoň tedy to co znám, v jeho   filmografii mám docela velké mezery a neminuli mne   akorát jeho slavnější díla jako "Pekařův   císař, císařův pekař", "Pyšná   princezna" nebo třeba "Škola základ   života", ostatní se mi povětšinou netýkají,   ale rozhodně někdy v budoucnu si plánuji aspoň   něco pustit) a je tedy škoda, že Psohlavci dopadli   tak jak dopadli.
Na závěr jenom taková perlička:   Když na počátku dvacátého století připravovali v   Plzni Psohlavce na prkna znamenající svět, hádali   se, jakou barvu má mít Kozinův kabát, zda bílou   nebo modrou. Skončilo to tak, že museli napsat   panu Jiráskovi, aby jim poradil. Ten odpověděl, že   jasně bílý...

Na svou dobu to bylo až překvapivě dobře natočené   dílko.Sice jsem to očekával trochu víc jako   velkofilm,ale i tak jsem byl velmi spokojen.