Tak toto je další propaganda, taková, jaká má být.   Byla natočená už v době po Vítězném únoru, a toto   vítězství bylo třeba oslavit a připomenout. Místem   příběhu se stávají hutě. Průmyslová a strojírenská   výroba byla upřednostňována. Občas i úřednictvo se   připojilo. V příběhu se píše rok 1947, dělný lid   je uvědomělý, avšak až na jednoho našeho hrdinu.   Zlepšovatel Smazal není řádně oceněn, a tak remcá,   shazuje ostatní a snaží se uvěřut těm, co nosí   klobouky. Ti dobří však v těchto filmech nosí   čepice. To je takové rozlišovací znamení. Kdo měl   klobouk, ak to jistě musel být i prozápadní grázl.   A když to bylo ve spojení s černými brýlemi, tak   to byla tutovka.
Dělník Smazal je tedy zneuznán   a tak se snaží chytit příležitosti pracovat za   hranicemi. Naštěstí nakonec procitne. Pozná, že   jedná s lumpy, kteří chtějí získat tajeství   využítí kovového prachu. A navíc ještě tu továrnu   chtějí vyhodit do vzduchu.
Jaké má film hodnoty?   Příběh? Jo, jde to. Erotika? Když se spokojíte s   vyhrnutými rukávy sekretářky ředitele. Dobový   dokument? To je hodnota vysoká. Jinak řečeno. Film   není nudný. Dnes se nám zdá směšný. Před třiceti   lety by u někoho budil vztek. V době vzniku tomu u   nás lidé věřili.