Perla naší kinamatografie. Příběh věkově   nesourodého manželského páru, svatba pro peníze.   Paní Jiřina Šejbalová hrála svoji Kláru   excelentně, vystihla pocit štěstí, smutku i   nadřazenosti, prostě všechny dobré i zlé lidské   vlastnosti. Jana Brejchová jako schovanka Jana   byla přesně tou naivní a postupně dozrávající   mladou dívkou. Nádherný film!100%

Vynikající film, který v mnohém připomíná   surrealistické filmy Luise Buňuela. Výborná je   zejména živá kamera, nápadité obrazy, užívání   různých symbolů, hrátky se zrcadleními, ponuré, až   skoro hrůzostrašné líčení jinak vcelku banálních   scén. Zmínit se musí také skvělí herci: že Jiřina   Šejbalová za svou zlou semetriku, toužící po lásce   manžela, již sama svou povahou a chováním   znemožňovala (může být větší tragédie v životě   slabé ženy?), nezískala v Benátkách cenu na úkor   vítězné Sofie Lorenové, je jen dokladem toho, že   vyhrávají vždy ti horší. Tak už to na světě chodí.   Film nemá chybu.

Ona, on a ještě jedna ona...téma prastaré a   tísíckrát omílané - a přesto pokaždé jiné. Vlčí   jáma je krásná kniha a neméně hodnotný film,   vyprávějící příběh věkově i intelektuálně nerovné   trojice "příbuzných". Vynikající J.   Šejbalová, ze které se vám bude otvírat kudla v   kapse, a (neméně výborná) mladičká J. Brejchová v   nerovném souboji o lásku jednoho muže. Film se mi   opravdu líbí, ale mezi námi děvčaty - stál by vám   takový "ťutínek" za to??? Mně teda ne...  
:-))

Já se na tenhle film dívala hlavně kvůli tomu, že   máme Glazarovou jako povinnou četbu. Mno, ale   nakonec to nebylo tak špatný. Řekla bych, že i   dost dobrý. Hlavně ta stará matrona Klára byla na   pěst. Jana se mi zdála zase až moc slaďounká.   Robert byl jenom takovej pejsek na špagátě. Nejvíc   mě bavila scéna, kdy Robert zpívá písničku o   rybičce a Klára mu jde vyškubnout chloupek. To   bylo fakt hustý.

V tomto snímku mi stále v uších zní pronikavý,   vtíravý a rozkazovačný hlas jinak skvělé Jiřiny   Šejbalové. I když si chtěla manžela podmanit   laskavými slovíčky (ťutínku), kdo ji slyšel,   museli mu vstávat vlasy na hlavě. V tomto nerovném   manželství hrála citově prázdnou ženu, která to až   přeháněla. Její žárlivost a závislost na muži ji   dohnalo až k smrti.

Obdivuhodnej film o nenaplnění lidské touhy.   Komandantní manželka výborně podaná Jiřinou   Šejbalovou vzbuzuje v divákovi jen ty nejhorší   emoce. Jana v podání mladinké Brejchové je zase   něžná a jemná. K tomu protipól v podobě   slabošskýho manžela a "podpantofelníka"   M. Doležala. Výbornej psychologickej film.

Dá se říci, že se jedná o melodramatický příběh   schovanky Jany, která se zamiluje do svého   dobrodince, v jehož domově bydlí. Velmi zlá a   panovačná žena tohoto muže ovšem nejen svému muži,   ale i Janě přichystá mnoho nepříjemných zážítků.   Jana proto chce svůj život změnit. Jestli dobře či   ne- kdo ví..

Výborný román, výborný film...
...s výbornými hereckými výkony, mezi nimiž   doslova září paní Šejbalová v roli dominantní a   uzurpátorské manželky svého o dost mladšího chotě   a tety své mladinké neteře. Literání dílo Jarmily   Glazarové má v naší literatuře své   nezpochybnitelné místo. Ve svých románech se   zaobírala otázkou žen a dívek, které z   nejrůznějších důvodů musely potlačit myšlenku na   osobní štěstí. Tou je i mladičká Jana v podání   krásné a stejně mladinké Jany Brejchové. Prožívá   milostné vzplanutí ke strýci (M. Doležal), ale v   cestě je teta...ne, i když je teta přísná, někdy   až příliš, Jana má příliš dobré srdce a natolik   vyznává morální hodnoty, že si nemůže přivlastnit   tetina chotě ani tehdy, když teta navždy tento   svět opouští. Ví, že tím možná ztrácí své životní   štěstí, ale nechce se zpronevěřit hostitelskému   domu a památce tety, proto odchází...opravdu velmi   dobrý psychologický film natočený v 50. letech,   kdy převládaly spíše filmy budovatelské, ale   vznikaly i klenoty přetrvající svou dobu. Tohle je   jeden z nich...

Vlčí jáma
Adaptace filmu podle stejnojmenného románu Jarmily   Glazarové vypovídá o manželství dvou povahově   rozdílných lidí, poměrně starší,ale citově velice   prázdné ženy (Jiřina Šejbalová), a vedle toho   jejího mladšího manžela(Miroslav Doležal) ,   milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí,   vniká mezi tyto dva lidi mladinká schovanka Jana   (Jana Brejchová), která se citově velice upne k   "otčímovi" - jak jej nazývá. Také on k   ní chová naprosto jiné city než jen   "otcovské". Jenomže prokletí maloměsta,   a také domu ve kterém žijí nedovedou překonat.