Zlatí úhoři

Nejsem rybář a chytání vodních živočichů   mi nic neříká. Ale film hezky ukazuje   rybářskou vášeň a její poetiku, přestože   příběh mi připadá trochu umělý a až   příliš dětsky naivní.

Poetický ale i trochu smutný film
Zrovna tento týden jsem mluvil s Prdelkou -   Martinem Mikulášem. S láskou vzpomínal na   natáčení. Tak tedy. Žluté židovské hvězdy   nebyly to jediné, proč se film znelíbil   mocným.

Roli Prdelky měla hrát velká malá   osobnost našeho filmu, Tomáš Holý.   Naneštěstí, Tomáš byl ale na to léto   zamluvený už na dva filmy. Proto rodiče tu roli   s bolavým srdcem odmítnuli. Jak Tomáš, tak   jeho tatínek tu knihu O. Pavla milovali. Produkce   našla jiného dětského herce a tím byl Marek   Benda. Ten nynější poslanec. Natáčení   začalo. Když už byla natočená hromada   záběrů, papaláši na Barrandově se najednou   dopátrali, že je to syn disidenta a chartisty   Václava Bendy. Pohrozili Kachyňovi, že film   půjde z Barrandova rovnou do trezoru.

S tím   se Karel Kachyňa nechtěl smířit. Tak se   odhodlal k riskantnímu kroku: Dal se znovu do   hledání dětského herce a pak všechny záběry   s Prdelkou natočil znovu. Martin Mikuláš na to   vzpomínal: "Když se točil ten záběr, kde   můj život visí na šňůře na prádlo, byla   už pěkná zima... Jen mi bylo pořád divný,   přijeli jsme k Berounce, dali mi holínky a v   nich bylo napsaný Marek Benda..."

Poetický film
Dá se říct, že je to film který je svým   vyzněním až poetický, přestože se odehrává   v nejtěžší době naší vlasti v období   německé okupace, film dotváří nádherná   hudba. Na tento film se dá dokonce dívat   vícekrát (samozřejmě s odstupem času) což se   o současné české televizní či filmové   tvorbě říci nedá. \Jedna paní povídala že   tento film soudruzi neradi vysílali, prý   protože ve filmu bylo vidět žluté židovské   hvězdy někomu na šatech. Jedna paní povídala   aby si postěžovala, jak to tenkrát měli   tvůrci filmů špatné, chudáci. Dnes mají   tvůrci filmů neomezené možnoti (hlavně kvůli   obrovskému rozpočtu ČT ) a točí se békoviny   na které se nedá dívat natož opakovaně   dívat.

Film krásný, ale soudruzi ho vysílat moc nechteli
Poprvé se film Karla Kachyni Zlatí úhoři   vysílal před třiceti lety. Televizní premiéru   provázely dramatické okolnosti. „Film byl   krásný, ale soudruzi ho vysílat moc nechtěli.   Vadily jim žluté židovské hvězdy. Do konce   sedmdesátých let, do normalizace, se jim   nehodily. Nakonec se televizní premiéra   »odbyla« na Velikonoční pondělí v poledne.   Na druhou stranu budiž řečeno, že národ   věděl a díval se. Od té doby diváci Zlaté   úhoře sledovali mnohokrát a určitě si je   nenechají ujít ani teď. To je pro film   největší vyznamenání,“ říká   dramaturgyně Helena Sýkorová.

Zlaté úhoře   natočil Karel Kachyňa podle povídek spisovatele   a novináře Oty Pavla. „Snímek odešel v   tichosti na televizní festival do Itálie, kde   získal hlavní cenu, byla by to bývala velká   sláva, ale zase ty žluté hvězdy… No, takže   se to nějak zamlžilo.“ Ale Grand Prix Italia   se nedala zamlčet. Dostal ji Karel Kachyňa,   kameraman Jan Čulík, dramaturgyně Helena   Sýkorová a za hudbu Luboš Fišer.

Pohlazení na duši od Oty Pavla prostřednictvím   skvělého Karla Kachyni. Kdyby nic nezaujalo, tak   kouzlo Berounky neocení leda ignorant nebo ten,   kdo Starou řeku nikdy nepoznal.Krásné a   poetické dílo s nezapomenutelným Rudolfem   Hrušínským v hlavní roli.

Ba, vše co je krásné je třeba zabít a   sežrat. Ryby, ryby, ryby, celý film jen ryby.   Ryby bez děje, bez ničeho. Ono, je to krásně   poetické, hlavně když klučina tu rybu   zabíjí. To je poezie!! Tento „film“ nemá   děj, nemá humor, nemá nic. Snad jen trochu té   poetiky, zbytek je to nekoukání. Velcí herci   pronesou jen pár vět a tím to zvadlo. Nu,   každému co jeho jest a pokud se tohle někomu   líbí, budiž mu přáno, ať si film pouští   stále dokola. U mne je definitivně pohřben. A   to nebudu rozebírat konec (útěk Rozvědčíka),   kdy se začne něco dít a do toho je naprosto   příšerná hudba. 201501088122/8305

Výborný film.Parádní hudba která chytne za   srdce.Akorát se rozchází stejná postava Leo   Popera ve filmu Smrt krásných srnců ,a tady ve   Zlatých úhořích.Tam nemohl srnčí,tady ho   zbožňoval.

Zlatí úhoři
Režisér Karel Kachyňa mě nikdy nezklamal. Mám   jeho filmy ráda. Zlatí úhoři, to je dílko ,   plné emocí. Pan Kachyňa, Hrušínský a   Menšík , to byla šťastná volba. Film, který   můžu vidět opakovaně.

Režisér Kachyňa a povídky O.Pavla - to patří   k sobě stejně jako Menzel a Hrabal. Válečné   hrůzy, ale ne v plné hrůze, to je zážitek pro   způsob zpracování, ale i vynikající herecké   výkony (Hrušínský, Menšík, Brzobohatý a   další - třeba hlavní dětská role M.Mikuláš   - to byl prostě výkon, škoda, že jen v   několika dalších rolích). Není to však film   pro každou chvíli, ten si musíte prostě   vychutnat, prostě na něj mít náladu.

Ota Pavel v podání Karla Kachyni. Tíživá   poezie na téma začátku války, té nejvyšší   kvality, s těmi nej herci tehdejší doby,   prožité očima "prdelky". Dojatý   pokaždé, když připlouvají.