vlastne ani nevim, o cem to bylo. Takovy uplne   mlhavy nic, ktery ve vas zanecha hrozne silnej   pocit, ze neco chcete. Jo vlastne uz vim... bylo   to o lasce.

Takový zvláštní film s několika komorními příběhy   souznění a nesouznění. Velmi zvláštní film. PS:   Jean Reno s knírem- to jsem ještě neviděl :-)

film mě nadchnul,john malkovich hraje aniž pohne   brvou,stačí aby stál v záběru v pozadí s jeho   uhrančivým charizmatickým pohledem,a člověk má   pocit že se odehrává velká scéna,krása Sophie   Marceau je zde opravdu neskutečně nádherná,zaplať   pánbůh že necítila stud,a nechala zdokumentovat   své nádherné tělo pro další generace,film provází   citlivost a křehkost vztahů,film vybarvuje   režiséra,jako člověka co vnímá scény jako obazy   které jdou následně za sebou,jako člověka co vnímá   tu krásu pouze skrze kameru,jaká je   skutečnost,možná někdy trochu   jiná,možná....,každopádně film je to nádherný,a   stojí za to si jej v klidu vychutnat

Poetika až na hranici běžné srozumitelnosti. Film   je poskládaný ze čtyř základních příběhů, které   spojuje a do kterých vstupuje postava filmového   režiséra, v každém příběhu je něco těžko   pojmenovatelného a velmi křehkého. Ale všechny   jsou o pocitech, které vzbuzuje láska. Mimořádně   hvězdné herecké obsazení v rozhodně výjimečném   filmu, který ... ale asi nebude pro každého.

Za mraky pro mě bylo DOSLOVA probuzení z letargie,   takového filmového "zimního spánku". ;-)   Tenhle film člověk vychutná až v určitém období   života, do kterého dospěje, nebo aspoň v momentu,   kdy si jako dospělý připadá - každopádně, věci,   zažité a předcházející projekci, mě přes svůj   negativní dopad pomohly přiblížit se filmu a   pochopit ho jako alegorii: Mladí lidé, recitující,   tím, jak vážně se berou, až směšné úvahy o různých   typech lásky a jejího co nejvíc praktického   využití v životě (a naopak), to jsou zkrocené   šelmy z Danteho lesa; slova, vyplňující skoro tři   hodiny času před obrazovkou a kterými se ti lidé   dorozumívají bez věcného výrazu ve tváři, to přece   nejsou vážně míněné názory, lidé, kteří je   vyslovují, nejsou jejich pravými zastánci!,   skutečná myšlenka čeká až na samotném konci. Mladí   lidé jsou jenom prostředky k jejímu   "vyslovení" a já náhodou napnul uši. A   myslím, že mi ta náhoda pomohla překonat spoustu   překážek, které přede mnou byly kladeny (a ani na   vteřinu nepochybuji, že kladeny budou :-) ,podobně   jako John Malkovich kráčel s podivnou jistotou po   městě a pláži, tak i já budu moct kráčet svým   životem. Btw: Scéna s Marcellem Mastroiannim je   NÁDHERNÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A Bono je   hudební génius, seč mě ty jeho boje za záchranu   deštných pralesů v Jižní Americe, nebo co to   vlastně dělá, nehorázně štvou.

Film složen z několika na sobě nezávislých   povídek. A všechny oplývají nádhernou atmosférou,   poetikou, šarmem. Nádherné jsou scény úvodní   platonické dvojice a scény z podzimního pobřeží.   Nelze jednoduše popsat příčiny nádherného zážitku,   který jsem měl při sledovaní tohoto filmu, v tomto   případě to byl stav duše, veliké propadnutí   atmoféře snímaných míst, hltání hereckých výkonů.   Film zařazuji do své nejoblíbenější desítky.