Pracovití budovatelé s písní na rtech odhalí   nekalé rejdy imperialistů, kteří se snaží zabránit   rozvoji poválečného průmyslu v pohraničních   oblastech naší osvobozené republiky. Jeden z   nejhorších paskvilů z padesátých let. Scénář   napsala Marie Majerová, což už hovoří samo za   sebe. Pouze lituji režiséra Cikána, že se musel   zhostit takového úkolu, ale asi jinak neměl nárok.

Stalinovy závody ve hře
U tohoto filmu by snad ani tolik nevadilo, že se   jedná o silnou unfér propagandu, ale určitě vadí   to, že ten film je místy neuvěřitelně blbej.
Děj   filmu začíná už na sklonku války, aby nám sdělili,   jací ti Američané byli vlastně hajzlové. Že už   ruku v ruce spolupracují s ustupujícími fašisty. A   tak je úmyslně zničen jeden podnik (v Sudetech)   tak, aby v budoucnu nekonkuroval západní výrpbě.   Válka končí a začíná boj se záškodníky. Našemu   lidu se však podaří podnik obnovit a zajistit   svépomocnou výrobu pro československý lid.  
Postavy příběhuj jsou v tomto barevném snímku   tak černobílé, že to každý divák pozná. Film končí   Vítězným Únorem a zatýkáním lidoveckých poslanců,   kteří ve skříních svých kanceláří mají schované   kulomety, kulovnice, kanóny a další střelbyschopné   zbraně.
Film pro silné nátury, pro milovníky   československých filmů, ať jsou jakékoliv, i pro   diváky studující filmovou historii.