Vojna a mír – režie Sergej Bondarčuk – díly 1 - 4,
natočeno v letech 1965 - 1967
Píše se rok 1805. V Petrohradu je vyhlášen „Manifest“ o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již obsadil téměř polovinu Evropy. V salónech carevny, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech šlechtické petrohradské a moskevské smetánky se s obavami mluví o vojenské akci proti momentálně – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov, a jeho syn Pierre, který měl celý život stigma levobočka, zdědí obrovský majetek. Kníže Andrej Bolkonskij, který zanechává svou těhotnou ženu Lízu v péči otce, starého knížete, se stává pobočníkem generála Kutuzova. Ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území. Zde se má spojit s armádou rakouského generála Macka, ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“ .
Toto monumentální, a výpravné filmové dílo, natáčené v letech 1965 - 1967 na motivy stejnojmenného románu ruského spisovatele L.N.Tolstého, vzbudilo nadšení mezi filmovými kritiky po celém světě. U natáčení scén z bitev, jako například u Borodina, nebo požáru Moskvy, spolupracovala nejen armáda tehdejší SSSR, ale také jízdní historický pluk. Pro exteriérová natáčení v davových scénách bylo najato víc než 120 000 lidí. Pro potřebu produkce bylo navrženo a ušito 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její návyky, lidské portréty, hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše zaujme diváky a milovníky historických filmů neméně, jako milostný příběh Nataši Rostovové – hraje ji Ludmila Saveljeva, a knížete Andreje Bolkonského - Vjačeslav Tichonov.
Nataša Rostovová se na svém prvním velkém plese seznamuje s knížetem Andrejem Bolkonským, kterého nesmírně okouzlila. Zamilují se do sebe, a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových požádat o ruku mladé hraběnky. Získává svolení, ale z mnoha důvodů je, svatba odložena o rok…ovšem před vypršením stanoveného termínu sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin, že je zoufale zamilován do Nataši. Nataša pod vlivem krátkého poblouznění se rozhodne s Anatolem uprchnout. Oba jsou však včas zastaveni Pierrem Bezuchovem. Kníže Andrej se z dopisu, který mu Nataša čestně pošle dozví o jejím přestupku, ruší dohodu, a vrací Nataše její dopisy i portrét.
Je tu rok 1812 Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly zdeptány Napoleonem.12.června 1812 překročila jeho početná armáda ruské hranice a začala vlastenecká válka. Země je v nebezpečí,a mladičký Piotr Rostov jako pravý vlastenec, oznamuje svým rodičům přání nastoupit vojenskou službu.Těžké boje - ruská vojska ustupují, hoří Vitebsko, Smolensk. Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana, maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah. Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa posvátné. Napoleon marně, a se vztekem očekává uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného, a téměř vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov - Sergej Bondarčuk, se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě. Chce zabít Napoleona – je mu jedno zda on sám přitom buďto zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy... Scény, v minulosti vystřižené cenzurou, jsou opět uvedeny s příslušnými titulky…….
