Underground

Sugestivní podobenství Underground (název v tomto případě skutečně znamená Podzemí a nikoliv označení nezávislého kulturního proudu) zachycuje ve třech částech (Válka, Studena válka, Válka) fragmenty z historie země na Balkánském poloostrově. Hrdiny jsou dva bodří kumpáni z, bělehradské galerky a zena jejich života, herečka Natalija. Marko Dren a Petar Černej Popara jsou svéráznými členy komunistické strany. Po okupaci města v roce 1941 oba muži „dělají odboj". Zraněný Popara skončí v podzemním sklepení, kde se po celou válku ukrývají lidé. Marko mu přebere Nataliji a kvůli ní pak až do roku 1961 přesvědčivě před kamarádem a dalšími předstírá, že boj s okupanty dosud neskončil, a udržuje je tak v podzemí. Přitom udělá velkou politickou kariéru. Černej se později dostane z krytu a v roce 1992 jako samozvaný velitel v rozpadlé zemi způsobí smrt bývalých přátel, kteří šmelíli se zbraněmi Symbolický závěr filmu však tvrdí, že osudy země a jejich obyvatel nemají konec, nýbrž jen pokračování... - Známý bosenský režisér Emir Kusturica zvolil pro své dílo formu drastické tragikomedie, jejíž rytmus má udávat téměř všudypřítomná rychlá dechová muzika. Závažný myšlenkový náboj tvůrce možná zahlcuje přemírou působivých obrazů, v nichž místy sklouzává do manýrismu. Na první pohled je zřetelná feUiniovská inspirace. Zajímavá je politická karikatura titovské cesty k socialismu. - Snímek se natáčel v Bělehradu, Berlíně, v Bulharsku, Maďarsku a také v Praze, ve studiích AB Barrandov. Nesporně patří k významným dílům současné evropské kinenuitogrqfie. Negativní přijetí filmu Kusturicovými krajany ovšem vedlo režiséra k rozhodnutí už nikdy nerežírovat. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 1996/5