Buňuel opět intelektuálně vytříbený, plný   symbolických scén a motivů. Pokud jsou v Tristaně   nějaké politické jinotaje jak je u Buňuela zvykem   (a jsem si jistý, že jsou), tak se tentokrát bez   jejich marného luštění obejdu, protože film   funguje i na čistě obecné rovině jako příběh o   manipulaci, závislosti a svobodě volby. Catherine   Deneuve je odzbrojující ve své proměně z naivní,   nevinné dívky v cynickou, zahořklou, nenávistí   prostoupenou a duševně i fyzicky znetvořenou   osobnost zatímco Fernando Rey jako její protihráč   ztvárňuje svojí tradiční roli chlípného pokrytce.   Jako vždycky mi toho hodně zůstalo skryto,   například závěrečný zrychlený flashback, zřejmě   klíčový pro pochopení hlavní myšlenky, mi do   skládačky nezapadl. Už jsem si ale zvykl, že po   shlédnutí Buňuelových filmů mi vždycky nějaká ta   bílá místa v porozumění zůstávají a vlastně právě   to je na jeho tvorbě přitažlivé. Přetrvávající   tajemství, výzva pro příště.

Jeden z nejlepších filmů režiséta Louise Buňuela,   který natočil jako první po svém návratu do   Španělska. Vynikající Fernando Rey v roli dona   Lopeho, který Tristanu úplně změní z nevinné dívky   v bezcitnou ženu, která nakonec souhlasí se   sňatkem. Její nenávist k němu je však tak silná,   že ho později bez sebemenších výčitek svědomí   nechává zemřít.

Film považuji za vynikající. Catherine Deneuve   ztělesňuje postavu Tristany, která projde proměnou   z čisté a půvabné dívky v bytost zahořklou a   nenávistnou. Zkazil ji don Lope, kterého výborně   hraje Fernando Rey.