Herecký koncert Miloše Nedbala v roli otce a Jana   Prokeše v roli syna. Otec syna stále kárá ale má   sám máslo na hlavě aco víc, zabije dítě na   chodníku. Dal bych mu zostřených 20 let a ne   nějaké štráchy s ním...

Svědomí
K starším filmům, tedy těm hodně starším, hlavně   pak československým, mám většinou respekt, přesto   že jsou mnohdy politicky angažovány (např.   "Vyšší princip" s hrdiny dělnicé třídy a   padouchy té buržoazní). Svědomí se bohužel do   kategorie mnou uznávaných neřadí. Snímek je až moc   prvoplnánový, skoro až moralizující, přímo z něj   dýchá komunistický převrat 1948. Klasicky   spořádaná rodinka, přičemž otec se proviní hned v   několika bodech, jedněch z nejhorších. Takhle   prostě správná socialistická společnost nesmí   fungovat, nejprve si to začne uvědomovat synek,   který dokáže nahlodat i otce. Co to je proboha za   blábol? Do toho všeho doba konce čtyřicátých   letech, ve které vidíme tu nejlépu fungující   společnost (opak byl však pravdou).
Doufám že mě   za toto odsouzení nebudou mnozí kamenovat, stalo   se mi při komentování "Kladiva na   čarodějnice", kdy jsem ho připodoňoval k   politickým procesům šedesátých let, že mi přišel   vzkaz plný upozorňování, že tehdejší režim byl   prostě best of a co si to vlastně dovoluji ho   hanit, když jsem ho ani pořádně nezažil. Ano,   nezažil,a jsem za to nesmírně rád...