Ricky opouští psychiatrický ústav, protože soudce   rozhodl, že se může zařadit do společnosti. Ovšem   paní ředitelka se ho vzdává jen velmi nerada (ani   se jí nedivím, kdo z nás by nechtěl mít pod zámkem   a pod kontrolou mladinkého Banderase)... „ Co   hodláš dělat? - Pracovat a založit rodinu. Jako   normální člověk. – Ale ty nejsi normální člověk.“   Aby se mohl začlenit vydává se za Marinou, bývalou   pornoherečkou, kterou před rokem potkal v baru. A   kterou se rozhodl spoutat si svazkem manželským a   ze začátku, alespoň pouty. ... „Pokoušel jsem si s   tebou promluvit, ale nenechala jsi mě. Tak jsem tě   musel přinutit, abys mě mohla lépe poznat. Jsem si   jistý, že se do mě zamiluješ. Tak jako já do tebe.   Je mi 23 let a mám 50 000 peset. A jsem sám na   světě. Pokusím se ti být dobrým manželem. A dobrým   otcem tvých dětí.“ Opět velmi netradiční film. Pro   zasmání, ale i zamyšlení.Taková trochu praštěná,   trochu smutná, skoro parodie na svátost   manželskou. Takže pryč s konvencemi. Vždyť i naši   prapředci získávali ženu podobně, chytit si a   uvěznit dívku svého srdce není vlastně nic nového.   A to vzájemné pouto??? To už se nějak dostaví   ..... možná.... „Jak dlouho to bude trvat než se   do mě zamiluješ? Kolik času potřebuješ než   pochopíš, že tě nikdo nebude milovat tak, jako   já.“