Každá mladá láska je náročná sama o sobě, stačí i   jen trochu nepřející rodiče, nicméně ještě s   pozadím každodenní obavy o život, je to o to   náročnější.
Film stojí na výkonech Mistríka a   Smutné, které jsou nadstandardní. Vždy, když už   jsem se obávala, že Mistrík hraje přehnaně   afektovaně, naštěstí zmírnil svůj projev. Jeho   přesným opakem byla Smutná, která ve chvílích, kdy   začala působit přehnaně odevzdaně, dokázala   zvednout hlavu a ožít ve své roli. Předpokládám,   že to bylo díky vedení režiséra Weisse, který oba   mladé zdárně ukočíroval. Další výjimečný herecký   výkon předvedly paní Šejbalová v roli Pavlovy   matky a mladá Blanka Bohdanová v roli Kubiasové,   která v podstatě snad ani nebyla zlá, jenom se   snažila utrhnout ze života co mohla hned. Celkově   je příběh srozumitelnější než kniha, není její   přesnou kopií, více podléhá filmovému vyprávění,   které je oživeno výstupy z interiérů na půdě do   exteriérů na plovárnu nebo na venkov, což je jenom   dobře.
Na tento film je potřeba mít náladu,   protože veselé pokoukání to rozhodně není.

Cynik by řekl, že je to vlastně ideální dívka a   žena pro každého muže: je vystrašená, bez domova,   nemůže se hnout z půdní skrýše, nemůže se nikde   ukazovat, je samozřejmě mladá a půvabná, bez   příbuzných, bez přítelkyň, zcela odkázaná na to,   co jí muž donese, oddaná a věrná jako pes,   milující. Jenže Hanka je Židovka na útěku, a tak   její láska k Pavlovi nemůže v éře nacismu dobře   skončit (žádná láska ostatně nekončí dobře ani v   době nejklidnějšího míru). Všude jsou jen zvědavé   nepřátelské oči, jež v obavě o holý život udávají   a stíhají, za dveřmi štěkají psi a povely katanů.   - Znalec filmu by pak řekl, že se režisérovi   Jiřímu Weissovi povedl další jímavý a působivý   snímek, vskutku mistrovské dílo. Mého starého   otce, který si Protektorát a heydrichiádu   pamatuje, dojímají při něm zjitřené vzpomínky k   slzám. Není to hrozné, že stačí narodit se v   nesprávnou dobu do nesprávné společnosti mezi   nesprávné lidi jako nesprávný druh člověka, či   nesprávný druh zvířete, a jste psanec, odsouzený k   pronásledování a k smrti? - Líbily se mi ty cudné   polibky obou milenců. Pevně zavřená ústa; z   dnešních filmových "francouzáků" dokořán   otevřených uslintaných lidských tlam, jakoby se   zuřivě hryzajících, se mi akorát zvedá žaludek,   nic jiného z tělesných orgánů.

Tak ve škole jsme toto dílo museli přelouskat a   napsat jako povinnou četbu do čtenářského deníku.   A tento film nám dosti pomohl, jelikož Otšenáškova   díla se pro nás coby teenagery dost těžko   louskaly.

Příběh, který chytne za srdce...
...knižní předloha i její filmové zpracování v   sobě nesou velké poselství - nesouhlas s hrůzami   nacismu a strašnému postupu této ideologie vůči   židovským obyvatelům. Nebudu porovnávat knižní a   filmovou podobu, co je lepší a co horší, myslím,   že v tomto případě byl film zpracován výborně   podle Otčenáškovy knihy. Když jsem ji kdysi četla,   vzpomínám si, že jsem zamáčkla slzu. Je to   výjimka, když mne něco dojme natolik, abych   projevila i příznaky lítosti, ale u tohoto silného   příběhu to ani jinak nejde. Uvítala bych tento   film v DVD novinové edici.