Romance pro křídlovku
Oproti "Zlaté renetě" o trochu lepší,   přesto pro mě zůstává dále tvorba Otakara Vávry   nepochopena. Možná se k tomu musím teprve dostat,   možná to prostě není můj šálek kávy.
Romance pro   křídlovku je básnickou povídkou Františka Hrubína.   Osobně jsem velkým čtenářem poezie, ale v žádném   případě nefandím jejímu převádění na filmová   plátna. To je možná také jeden z důvodů, proč jsem   zde nenašel tolik zalíbení.
Na druhou stranu,   jsem rád že jsem viděl Jaromíra Hanzlíka jako   mladé kuře, ještě mladšího než jsem zvyklí ho   vídat v jeho klasických rolí, bylo to opravdu   překvapení. Jeho herecký talent se projevoval už v   začátcích tvorby a konkrétně v této adaptaci mu   nelze nic vytknout. K ději se nebudu moc   vyjadřovat, původní báseň byla pojata o mnoho více   lyričtěji a zde ve filmu jednotlivé reálie až tak   moc nevyznívají. Chtěl jsem se ušetřit konzumním   typům snímků, ale vidím, že k tomu mám ještě hodně   daleko, proto se zase vracím na post klasického   popkornožrouta a jdu hodnotit raději americké   blockbustery...

I po letech se rád na takový film podívám a i po   letech mě tam vadí slovenský herec Vašek, který mě   do té romance jaksi nezapadá.Jinak se stoletému   mistru Vávrovi občas podařily natočit filmy, které   patří do zlaté klenotnice českého filmu...

Převádění poezie na plátno není zrovna nejčastější   jev. Ještě vzácnější ale je, když se pak filmařům   podaří rozeznít to nevyslovitelné, co báseň   obsahuje (protože báseň má podle mě vyjadřovat to,   co "normálně" říct nejde), jít za děj   samotný, zachytit prchavý pocit, jeho   nesnesitelnou lehkost. Tohle Otakar Vávra dokázal   a uprostřed novovlných experimentů natočil   citlivý, v pravém slova smyslu poetický a asi i   svůj nejlepší film.

Zvláštní, ale rozhodně nikoliv špatný film.
Přenést verše na filmové plátno je vždy složité a   nemusí se vždy zrovna povést. V případě Romance   pro křídlovku se jedná o s citem natočený film, s   precizností vlastní Otakaru Vávrovi. Ač se jedná   spíše o milostný poem, či jak lépe specifikovat   žánr tohoto filmu, který nepatří zrovna do mých   oblíbených, v případě Romance pro křídlovku činím   výjimku. Nejde jen o onu milostnou romanci s Vojty   a Teriny, ale vůbec o zobrazení mezilidských   vztahů, zejména dojemná péče Vojty o nemocného   dědečka, tyto momenty považuji za naprosto klíčové   v celém filmu a také hluboce dojemné. Herecké   výkony jsou podány velmi přesvědčivě a na slušné   úrovni, p. Hanzlík již na začátku své filmové   práce byl velmi profesionální, z ostatních rolí si   dovoluji vyzdvihnout svého oblíbeného slovenského   herce p. Kvietika. Zajímal by mne osud   přestavitelů např. rodičů Teriny - v jejich   filmografii není již uveden žádný jiný titul, i   když se třeba jedná o neherce, podali zde velmi   dobré výkony. Tento film navíc považuji za jeden   ze skvostů jinak celkově poměrně slabé   kinematografie 60. let.

Velice pěkná, citlivá a umně natočená Hrubínova   básnická poema Otakarem Vávrou. Hanzlík, Cigánová,   Kvietik, Kantorková...vynikající, ale na mě   největší dojem udělal Janusz Strachocki v roli   Vojtova dědečka. Jeho "cesta vlakem do   Krhanic a pak přívozem" je prostě   nezapomenutelná. Že, pane Berka?