Film je v mnohých místech lepší než knižní   předloha, ale je to spíš tím, že to Nicholson uměl   zahrát. Je to jeden z nejlepších Formanových   filmů.

Viděl jsem to jen jednou a dokoukal jen proto, že   je to tak slavný. Ne že by mi to vůbec nic nedalo,   ale vidět znova opravdu nepotřebuji.

Zprvu mě někde na učňáku,vůbec nezaujal.Potřeboval   jsem asi "dospět"a pochopit to.Není co   dodávat,působivé dílo z psychiatrické léčebny v   bezchybné režii pana Formana.

Dávám průměr, je tam pár silných scén ale některé   i trochu nepochopitelné, pořád chtěl utéct, proč   teda neutekl,víc příležitostí už ani mít nemohl.   Perfektní výkon Jacka Nicholsona je to pan herec.   ale jako jeden z nejlepších filmů bych to určitě   nezařadil

Bohužiaľ, nič mimoriadne som v tomto filme   nevidel, príliš zdĺhavé scény z jedného a toho   istého miesta na malom priestore. Našli sa tam   síce vtipné dialógy, perfektne popísaný život v   psychiatrickom ústave, ale inak som očakával od   uvedeného filmu oveľa viac. Nemožno poprieť   výborný výkon Jack Nicholsona a predstaviteľky   vrchnej sestry. Inak priemer.

Svět je opravdu k pláči
Herci:Jack Nicholson, Couise Fletcher, Danny de   Vito, Brad Dourif, Sydney Lassick, Christopher   lloyd
Režie:Miloš Forman
Scénář:Bo Goldman,   Lawrence Hauben

-"Znáte "devatero   řemesel, desátá bída"?"  
-"Jo."
-"Co pro vás   znamená?"
-"Na veřejnosti si špinavý   spotky nikdy neper."
-"Tomu   nerozumím."
-"Tak to jsem nejspíš   chytřejší!"

Film přesně popisuje, jaký   život doopravdy je.
A v tom je ten Forman.
A   jinak krásně vystižené blázenctví.
"Hele, ty   seš nákej morbidní .... nebo   co?"
-"Řekněte mi chlapečku, proč jste   jí neposlal do ......?"

Když jsem film viděl poprvé v kině, šel mi po   zádech mráz a to ne, že by mi na záda táhlo od   dveří ale svým emočním příběhem, kerý natočil   čechoameričan Forman, který mě přikurtoval do   sedadla, v kině byly ještě titulky, které nás   rozptylovaly od obrazu. A Nicholson zde předvedl   vrcholný herecký výkon...

Vrcholné dílo pana Formana a především dle mého   nejúžasnější role Jacka Nicholsna. Není moc co   dodat, strašně zajímavá filmová klasika. Né příliš   přitažlivé téma dokáže nabídnou nečekané zaujetí a   zážitek.

Tenhle film se stal naprostou klasikou. Knížku   jsem četla a tak můžu dost srovnávat, je jasné že   kniha od Kena Keesyho je brilatní a hrozně dobře   se čte, a filmové zpracování je sice o malinko   horší ale rozhodně ne o moc. Jack Nicholson a jeho   ztvárnění McMurphyho bylo dokonalé, výběr Jacka   byl výborný a vyplatilo se na něj počkat. Sestra   Rached v podání ne příliš znamé Louise Fletcher   byla také vynikající.

Co ze všeho nejvíc zmrazilo McMurphyho bylo   šokující zjištění, že většina chovanců blázince   přišla z vlastní vůle a tudíž mohou kdykoli   odejít. Druhá věc, jíž se zhrozil, byla potom ta,   že je to zdravotnický personál, kdo nakonec   rozhoduje o délce pobytu v tomto „léčebném   zařízení“. Že to nedává smysl? Nu, co se divíte:   je to přece blázinec! Tato skvělá alegorie na   podstatu a fungování lidské společnosti je   názorným příkladem a ukázkou toho, co se všeobecně   rozumí pod pojmem „dobrovolnost“. Že je to jen   takzvaně „odsud potud“ a žádný průchoďák ani   anarchistický squat. Pacienti psychiatrického   oddělení požívají sice přiznané rádoby „svobody“   pohybu, ale zároveň jsou i nuceni dodržovat přísný   řád, který nelze jen tak lehce změnit, i kvůli   závažnému a nepřehlédnutelnému faktu, že polovina   „nemocných“ jsou beznadějní oligofrenici, kteří   „nevědí, která bije“ neboli co se kolem nich a s   nimi děje. Utéct by se třeba i dalo, ale je vůbec   kam? Vždyť tam venku za těmi neútěšně bílými   stěnami a zamřížovanými okny probíhají stejné   procesy a panují stejná (ne-li horší) nevybíravá   pravidla. Pacienti z psychiatrie by mohli svobodně   pláchnout, jenže člověk je tak posedlý potřebou   podléhat nějakému řádu, bez něhož je sám naprosto   bezradný a bezmocný, že se ochotně a „dobrovolně“   nechá raději šikanovat nějakým ekvivalentem   sadistické sestry a poslušně polyká v pravidelném   rituálu ponížení své barevné oblbováky v   pilulkách. Hlavní je se uklidnit a nenarušovat   řád.