Noční můra v Elm Street 5: Dítě snu (1989)

Slabši než předchozí, ale opět   je tu dívka Alice. Znovu se   setkává s Freddym a hledá nový   způsob jak ho jednou provždy   sprovodit se světa snů. Jenže   on se k dalším obětem dostává   skrze snů jejího nenarozeného   dítěte.

Myšlenka, jak přivést Freddyho   Kruegera zpátky do hry, nebyla   vůbec špatná, ale to provedení   už nejlepší nebylo. Film mám   ve sbírce víceméně "do   série". Být to samostatný   film, tak by to letělo do   koše. Jediný, kdo si celý film   užívá na 100%, je Robert   Englund, protože hrát Freddyho   musela být zábava jako hrom.

šestého dílu, to je Dítě snu.   Do zatím největší technické   dokonalosti dotažené vizuální   efekty, ovšem bez potřebné   dávky záživnosti a   přesvědčivosti. Naštěstí je   Freddy pořád stejný šílenec a   nevypadá, že by to hodlal brzo   zabalit. Takže o to větší   zklamání byl pak šestý díl.

Dějově přímo navazuje na   předchozí akčně hororovou   vypalovačku Rennyho Harlina.   Režisér Antony Hopkins se   snažil trochu ustoupit od   cesty zábavy a akčnosti,   kterou si vydupal jeho   předchůdce a vytvořil   nejdepresivnější pokračování s   důrazem na comicsovou   estetiku. Na rozdíl od svých   režisérských předchůdců se   snažil více ukázat pohnutou   minulost Freddyho Kruegera.   Dozvíme se více o Freddyho   rodičích, porodu a osudu   matky, která v tomto příběhu   sehraje důležitou roli. Navíc   co se týče obličejové masky   Freddyho je méně hororová.   Film má zajímavou atmosféru,   temnější než v předchozím   dílu.

Pátý díl je o trošku slabší   než předchozí, ale stále ještě   zábavný. Freddy si vždycky   najde způsob jak se vrátit a   zvovu k tomu využívá Alici.   Opět se vrací postavy z   předchozího dílu, což potěší.   A také se možná dozvíte jak   došlo k početí Freddyho   Kruegera.