Nenápadně vtipné. Skutečně jsem se dávil smíchy   při druhé scéně s Armin Millerem-Stahlem a   zobrazení klasické americké stupidnosti, kteří ani   neví, kde bývalé Československo leželo. Je to   trochu jinačí než ostatní Jarmuschovo snímky, ale   kdo ho má rád, tak si tento film nesmí ujít.

Odlišný Jarmusch než ho známe. Žádná poezie a   baladické vyprávění, i tak geniální. Je   pozoruhodné sledovat člověka jak se svěří   neznámému taxikáři, nebo naopak. Nejspíše se už   nikdy neuvidí, a tak se naplno rozpovídají.   Zajímavé téma, zajímaví herci a dokonalá vizuální   stránka filmu.

Skvělá taxi-povídková Jarmuschovka! Naprosto   brilantní vyprávění mikopříběhů, které dokáže jen   mistr, který k tomu ovšem také má vynikající   herce. Herce, kteří dokáží ztvárnit postavičky,   které jsou zábavné a tak bizardní a přitom jim to   naprosto věříte. Taková Winona Ryder coby Corky   byla naprosto úžasná - ušmudlaná, sprostá,   připalující si jedno cígo od druhého a přesto nebo   právě proto i velmi sympatická. Nebo Armin   Mueller-Stahl, jenž sice taxík řídit neuměl, ve   městě se vůbec nevyznal, ale přesto jste ochotní   mu za to svezení se dát nakonec pořádné spropitné   navíc.

Precizně vystavěné a vypointované etudy, které   spojuje noc, taxi a ve výborné zkratce vystižená   atmosféra toho kterého města. Jak už to u   povídkových filmů bývá, ne všechno člověka položí.   Hned u prvního příběhu mám dojem, že Winona Ryder   dost přehrávala a rozuzlení mělo lehce   moralistickou příchuť. Naopak povídka z New Yorku   mě pobavila a vryla se do paměti nejvíc a zbytek   už držel laťku stabilně vysoko. Benigni mi na   rozdíl od mnoha jiných nevadil, naopak si myslím,   že mu tahle přepjatá poloha sedí a stejně jako ten   obhroublý humor - povrchně pobožný chlípník versus   kněz, kterého z něj trefí šlak - přispívá k   typicky italské atmosféře. No a jako zapálený   finofil jsem si už jen vychutnával helsinskou   povídku, kde exceloval Matti "Vladimir"   Pellonpää.

V první řadě se musí ocenit nápad, v řadě druhé   zase nápad…Jsem přesvědčen, že Jim Jarmuch   „dolaďoval“ detaily za chodu, protože takovýto   projekt se nedá přesně nalinkovat, musíte dost   často improvizovat…Žádný nápad se předem   neodsuzuje, každý kdo přijde s něčím novým je   vyslechnut a hned v zápětí jiný filmař rozvine   původní myšlenku o kousek dál…U filmů které   vznikají jen za účelem uspokojit samotného   režiséra, a věřím že tento si vyšší nároky   nekladl, se nečeká jen klasická filmařina ale   pohrávání si se všemi různými aspekty…Bohužel mi   přijde že režisér natočil něco co se líbí jen   jemu, bylo mu jedno jak to veřejnost příjme, pro   něj bylo důležité aby on sám byl na své dílo   hrdý…Takhle na mě působil samotný příběh…Je   neskutečné co se dokáže zrodit v mozku znuděného   člověka…Pět příběhů které se odehrávají ve stejný   čas na různých místech světa, dokonce i se stejnou   zápletkou…Ale co je zvláštní z těch 5 příběhů mě   za srdce chytil jen ten z Paříže, ostatní byli   suché, a ten první příběh mi připadal neskutečně   protivný…Winona Ryder, jak jí mám rád tak tady se   mi otevíral nůž v kapse…Měl jsem co dělat abych se   udržel a nevypnul to hned po prvních pár   minutách…Pak ale přišel jiný příběh, a ten mi   dokonale zvedl náladu, humorný, veselý, voňavý,   nabitý dobrým pocitem, a v tu chvíli mě to   trklo…Celý film poukazuje na 5 různých lidských   pocitů, v prvním příběhu, z LA jsem viděl lítost,   bohatá žena chce dát šanci chudé slečně…V druhém   příběhu jsem viděl odhodlanost, německý řidič se   nevyzná v autech a v New Yorku ale přesto dělá   taxikáře…V třetím příběhu jsem viděl   zvědavost…Černošský taxikář se vyptává slepé ženy   na její pocity…Ve čtvrtém příběhu se mi poodhalil   chtíč…Typická italská „vychloubanost“…A v pátém   jsem viděl lhostejnost, finskému taxikáři bylo   jedno co mají za problémy ostatní, on chtěl jen   jet dál…Když nad tím tak přemýšlím, uvědomuji si   že film ve mně zanechal hlubokou pokoru, až teď   když píšu tento názor si uvědomuji že Noc na Zemi,   nám ukazuje určité poselství, je dobře skryto ale   nepatrný náznak je vidět…Vjero, i když dávám 60%   film se mi s odstupem času v ryl do paměti, a   dlouho na něj budu vzpomínat!!!

Jarmusch si opět udělal radost a natočil si takový   malý film pro sebe. 5 taxíků, 5 měst, 5 příběhů.   Přesně z tohohle vytvořil skvělou dvouhodinovou   zábavu. Každý příběh je o něčem jiném. Některý je   vtipný jiný dramatický. Každý má svou kvalitu a   něco čím zaujme a věřím tomu, že každého diváka   zaujme jiný. Mě osobně nejvíce pobavil italský   taxikář Roberto Benigni a poslední helsinský   příběh byl nejsilnější. Všemi příběhy vás provedou   výborní herci se skvěle vypilovannými dialogy,   povedená minimalistická hudba a nenápadná kamera.   Výsledné hodnocení trochu sráží první americký a   první evropský příběh, které prostě nemají takovou   kvalitu jako ostatní. Jarmusch umí udělat z mála   hodně a po výborném "Mrtvém muži" mě   opět potěšil.

Uznávám, že hodnocení starých filmů je trochu   trapné, ale co má člověk dělat, když se mu   dostanou do ruky teprve se zpožděním. Noc na zemi   je jedním z nich. Určitě nejsem odborník na   filmografii Jima Jarmushe, takže můžu popsat jenom   svůj zcela neinformovaný dojem. Formát povídkového   filmu a pět příběhů z pěti taxíků. Samozřejmě, že   ten italský vám možná bude připadat nejzábavnější   a nejvtipnější, ale ani ty ostatní nejsou k   zahození. Jediná věc, která mi vrtá hlavou je   fakt, jak může někdo nazvat film Noc na zemi a pak   do něj zahrnout 2 příběhy z USA a 3 z Evropy.   Zbytek planety jako by neexistoval. A to je náš   západní problém (a anglosaský zvláště) - žijeme a   tvoříme z do sebe zahleděné podstaty, zatímco za   plotem se rodí nové věci.

Jízda v taxíku ve mně nikdy žádné kladné emoce   nevyvolávala a teď najednou dokonce 4 x za sebou   (až na Řím) . Náhodná setkání obyčejných lidí a   hlavně ten bezprostřední rozhovor nezatížený   obavou z dalšího setkání. Nádherné dialogy.

Mazec, krásně ukazuje různorodost světa a ještě k   tomu perfektním způsobem. Od té doby, co sem to   viděl se budu dívat na jízdu taxikem úplně   jinak...:-) Největším plus pro mě je, že i když   nemám rád komedie tak sem si i tu komediální   povídku skvěle užil, možná i nevjvíc ze všeh...