Obsah filmu Mrtvý mezi živými
Poštovní úředník vydal lupičům peníze a veřejností je označen za zbabělce.
Autor/Zdroj: /Popis
Ještě nevymřeli. Ještě jsou mezi našimi filmaři lidé bystří, přemýšlející, duchovně pružní, lidé, kteří filmem nepřežvykují a nemlátí prázdnou slámu. Jsou mladí, což je výhodou nejen pro ně, ale i pro film, jehož jsou nadějí. Možná, že jich bude časem víc, zatím mluvím pouze o dvou o Elmaru Klosovi a Bořivoji Zemanovi. Kdekdo se ještě za okupace chystal, že promluví, jen co se nacistická temnovláda zhroutí. Kdekdo psal a napsané pečlivě uschovával. Na tom není nic zvláště pozoruhodného. Pozoruhodnější je, co se z těch zásuvek a skrýší vynořilo...
Autor/Zdroj: /Popis
Ještě nevymřeli. Ještě jsou mezi našimi filmaři lidé bystří, přemýšlející, duchovně pružní, lidé, kteří filmem nepřežvykují a nemlátí prázdnou slámu. Jsou mladí, což je výhodou nejen pro ně, ale i pro film, jehož jsou nadějí. Možná, že jich bude časem víc, zatím mluvím pouze o dvou o Elmaru Klosovi a Bořivoji Zemanovi. Kdekdo se ještě za okupace chystal, že promluví, jen co se nacistická temnovláda zhroutí. Kdekdo psal a napsané pečlivě uschovával. Na tom není nic zvláště pozoruhodného. Pozoruhodnější je, co se z těch zásuvek a skrýší vynořilo po revoluci. Filmová dramaturgie nestačila odmítat všelijaké okupační historky. Něco z toho bylo ovšem natočeno, zdá se však, že jen proto, aby vyšlo najevo, kolik v těch příbězích bylo povrchního, nestráveného, nevykvaseného a vnitřně nedozrálého.
Klos a Zeman se připravovali na svůj celovečerní debut také za okupace. Na rozdíl od ostatních nepomýšleli však na to na aby rozmnožili řady těch, s nimiž si později dramaturgové nevěděli rady. Přemýšleli o jiném: o tom, co natropila válka, válečná ideo]ogie a válečný mysticismus v mysli lidí, o tom, jak byly zvrtačeny jinak jasné pojmy, o fa]ši a lži, které se nepozorovaně vloudily do slovníku lidských a občanských představ. A odtud vyšli. Z myšlenky, že přijde čas, kdy bude třeba čelit tomuto zlu, kdy bude nutno potírat všechnu tu prázdně řinčící a falešným leskem se třpytící myšlenkovou veteš války, kdy bude zapotřebí vrátit lidský mozek myšlenkám, prospívajícím nikoli falešnému mythu; nýbrž životu. Není divu, že jim padl do oka Christiansenův příběh o prostém poštovním úředníkovi, který raději vydal lupičům pokladnu s penězi, by se dal zabít. I když Christiaasenův román neměl s touto válkou nic společného, i když v něm ani vzdáleně nebyla dotčena psychosa a problematika, infikovaná šestiletou zvráceností, která vnesla tollk libovůle v pojmový řád a tolik eskamotáže zacházení s černou a bílou - souvislost tu přesto byla dána. A jak by ne, když hlavní a jediné, oč tu šlo, byly hrdinství a zbabělost, pojmy stěžejní a přesto vratké, protože nejsnáze podléhající třpytivému sebeklamu, falešné romantice, mysticismu a přetvářce. Neboť nezapomeňme, že i morální póza je konec konců lží, ať už jí obelháváme jiné či samy sebe. A právě touhletou morální pózou se zabývá Christiansenův román, a nejen zabývá: obnažuje ji, pitvá a kuchá a dává pak zblízka přičichnout k jejím zkaženým a odporným vnitřnostem.
Budete-li se tedy ptát, proč byl tento film natočen právě dnes, odpověď bude znít: abychom se sebe střepali všechno, co na nás včerejšek navěsil heslovitého, frázovitého, nabubřelého, falešného a lživého, a abychom se vrátili k pravdě a k myšlení, které možná nehoví snům o velikosti, slávě či vyniknutí, ale v daném okamžiku má tu přednost, že svou prostotou, střízlivostí a přirozeností přitakává životu a pomáhá napřimovat cestu od člověka k člověku. Snad se vyskytne výtka, že skutečnému hrdinství tu nebyla vzdána čest způsobem dostatečně zřetelným a důrazným. Kdo však je raněn slepotou tou mírou, aby se nesklonil v úctě před skutečným činem hrdinství! A jak mnozí se naproti tomu obklopují podvodnou svatozáří a kolik dalších je ochotno se před tímto podvodem sklonit, nebo alespoň nic nenamítat! Proti těmto morálním pahodnotám je obrácen ideový hrot tohoto filmu.
Není-li jeho myšlenka strhující, je tedy přesto užitečná. Nebylo by bývalo vhodné přijít s ní v době, která si takovou měrou žádala velikosti a obětí i od malých lidí a která byla doslova prosáklá jejich tichým hrdinstvím. Dnes však, po opadnutí mocně vzduté hladiny, může skrytě pikantní příchuť tohoto námětu, kořeněného skepsí a ironií, podporovat návrat k normálním morálním hodnotám normálního života.
Mrtvý mezi živými je prvním celovečerním filmem Bořivoje Zemana. Po shlédnutí Malé historie jsem o Zemanovi napsal, že má jasné předpoklady k práci na hraném filmu a Mrtvý mezi živými tento odhad plně potvrzuje, i když také o tomto filmu třeba otevřeně říci, že je velkou měrou spíše nápovědí schopností, které v Zemanoví dřímají, než jejich plným a zřetelným projevem.
Zemanovu tvůrčí práci charakterisuje pozoruhodný smysl pro hodnoty všedního a raději bych rovnou řekl: malého života. Už to mu zaručuje výraznou uměleckou osobitost a bezprostředně ovlivňuje jeho režijní rukopis. Všimni si, čemu věnuje zvláštní pozornost:: syčícímu vařiči, hlasům, které doléhají oknem zvenčí, psíku, který štěká na klec s kanárem, chlapci, který si pohrává se zrcátkem a pod. Nebude tedy daleko od pravdy, budu-li v Zemanově případě mluvit o poesii všednosti. Je ostatně dána nejenom jeho smyslem pro drobný, zdánlivě nezajímavý detail, ale jeví se i jinde. Na příklad v tom, jak se Zeman na hony vyhýbá všemu, co zavání pathosem, gestem, nadměrným vzrušením, jak přímo úzkostlivě ladí herecký projev do civilní tóniny, jak tlumí citový vzruch, ale i afekty zlosti nebo žalu. Výrazným dokladem toho je Valtova hádka s poštovním přednostou nebo scéna v hostinci, kam se přišel opít. Cítíš, jak tu Zeman přímo krotí herecký přednes, aby se scéna nevymkla z civilně všedního rámce, do něhož ji chce sevřít.
Má to ovšem í své slabé stránky. Snaha tlumit a krotit, pro Zemana příznačná, určuje výrazně jednotný sloh tohoto díla, nejednou však působí ke škodě jeho hodnot dramatických a téměř úplně je olupuje o hodnoty citově lyrické. z obavy, aby nepřestřelil a zůstal v mezích, Zeman nevyužil sdostatek dramaticky rušných prvků námětu a uvízl, pokud šlo o napětí, vzruch a spád, buď v půli cesty a nebo těsně před cílem. A ještě hůře je tomu v oblasti citové; tady vyznívá film buď hluše (milenecká scéna mezi Valtou a jeho snoubenkou), nebo studeně a bezbarvě (scéna mezi Valtou a Klečkovou o Štědrém večeru).
Jistá míra viny za tyto kazy padá ovšem na scénář. Zeman se ho držel téměř úzkostlivě a převzal z něho i nedostatečnou psychologickou motivaci Valtova citového přiblížení se Klečkové. Právě tak jako nepřesvědčivý výklad pohnutek loupeže, výklad z něhož skřípěla laciní romantika.
Výkon kameramanů Petra Rovného a Pavla Hrdličky vycházel disciplinovaně vstříc přáním režie, kdo však jim vycházel vstříc téměř dokonale, byli herci. Z nich Karel Höger v úloze Valty vyzvedl snad tohoto poštovního úředníka do poloh příliš vysokých tím, že jej pojal jako lehce argumentujícího a břitkého šermíře slova, nicméně jeho výkon v tomto filmu pokládám za klasickou ukázku českého hereckého civilismu. Měl nepochybně pronikavý vliv na herecký projev své partnerky Zdeňky Procházkové, úspěšné novicky přitažlivého zjevu, v jejímž hereckém podání jen tu a tam problesk vliv divadelního školení. Skutečným objevem je však tentokrát E. Dubský; jeho Munk je postavou dokonale věrohodnou, do detailů odstíněnou, skvělý herecký odlitek kariéristy a padělatele charakteru. I ve výběru ostatních představitelů měl Zeman šťastnou ruku. Fr. Šlégr vykreslil neobyčejně výrazně rotmistra Fejfara, poctivce, který nicméně na obrátku přijme názor svého představeného. Fr. Klika byl přesvědčivý v úloze poštovního přednosty a L. Matoušková zůstala své vdově Klečkové dlužna jen to, co této roli zůstal dlužen scénář. V. Irmanov přináší českému filmu především dobrý zjev a uměřený herecký projev, jeho častějšímu obsazení stojí však zatím v cestě jeho nedokonalá výslovnost.
Arch. K. Škvor přispěl - až na jediný případ - svými stavbami podstatně k slohové jednotnosti a sevřenosti filmu a sextet mladých tvůrců uzavírá Jiří Šust, jemuž tu byla dána poprvé příležitost k celovečernímu hudebnímu doprovodu, po jehož nepochybném úspěchu budou následovat další.
Zbytečným kazem tohoto velmi dobrého filmu byla slabá stránka zvuková, škodlivě postihující zejména dialog.
Autor/Zdroj: Žalman Jan/dobová recenze < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
Nejnovější komentáře k filmu
Bez komentáře :-).
Tento film můžete
okomentovat jako první. Pro tuto akci musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaných členem serveru, doporučujeme se
zaregistrovat.
