12 opic

Píše se rok 2035 a lidstvo přežívá v dezolátním prostředí. Celých devadesát devět procent obyvatel Země bylo vyhlazeno a nastal holocaust, který zapříčinil, že je povrch planety naprosto neobyvatelný a osud lidstva velmi nejistý. Zoufalá skupina vědců připravuje neochotného dobrovolníka Colea na nebezpečnou misi na Zemi, která vede zpět do roku 1996. Všichni doufají, že jim pomůže rozluštit tuto apokalyptickou noční můru dřív, než dojde k úplnému vymazání lidstva z povrchu zemského. Když Cole dorazí do roku 1996, setkává se s Jeffreym Goinesem, nestabilním synem uznávaného vědce a doktorkou Kathryn Raillyovou, psychiatričkou a autorkou několika publikací. Kathryn je Coleovými prorockými varováními ohledně osudu světa znepokojena. Nedůvěra se však brzy promění v přesvědčení, že lidstvo skutečně může být odsouzeno k zániku. Přestože Cole pochybuje o své vlastní příčetnosti, snaží se Kathryn pomoci odhalit tajemství viru. Má však jen dva záchytné body: děsivou vzpomínku z dětství a sérii záhadných symbolů ze skupiny známé jako Armáda dvanácti opic.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 30.01.2014 HBO

Lze zabránit smrtící pandemii, která roku 1997 zabila pět miliard lidí? Bizarní apokalyptická sci-fi a také metafora křehké stability současné společnosti. Po kultovním Brazilu další Gilliamovo pokřivené zrcadlo nastavené současnému světu přeplněnému strašáky terorismu či pandemií.

Těch několik procent lidstva, jež přežilo smrtící pandemii neznámého viru, je navždy odsouzeno k životu pod zemí. Gilliamův temný svět roku 2035 má vyhřezlé vnitřnosti, je plný stínů a nejasných zvuků. Místní šílení vědci chtějí zvrátit běh dějin pomocí návratu v čase. Ironický posměšek a parodii mechanismů naší skutečné společnosti lze vidět i v samotné zápletce - do minulosti se nevydají sami vědci, ale na riskantní cestu vyšlou kriminálníka a antihrdinu Jamese Colea (ztvárněného Brucem Willisem). Na něm je, aby zachránil svět. Vše, co vědci a Cole vědí, je, že se virus začal šířit v prosinci 1996 z Philadelphie a že pandemii zapříčinila činnost neznámé skupiny, jež si přezdívala Dvanáct opic. Coleovi se při jeho úkolu neodbytně připomínají vzpomínky z dětství - okamžik, kdy přihlížel smrti neznámého muže na philadel-phském letišti. Jde o klíčový moment, k němuž dle zákonitostí časových paradoxů vyprávění neodvratně spěje. Předlohou filmu je krátké esejistické sci-fi Rampa (La Jetée, 1962) francouzského dokumentaristy Chrise Markera, které je vystavěno na podobné časové smyčce. Po kultovním Brazilu je tu další Gilliamovo pokřivené zrcadlo nastavené současnému světu přeplněnému strašáky terorismu či pandemií. A další snímek, kterým autor dokazuje, že i v mainstreamu lze točit snímky, které jdou proti proudu,
(pl)
katalog 1. Festivalu nad řekou

James Cole (Bruce Willis) prožil převážnou většinu svého života v podzemí. Nyní, v roce 2025, žije v ponuré, tmavé, zasněžené přítomnosti. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemi. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času nedobrovolné dobrovolníky z řad vězňů. Jejich "- úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí - co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský... Proklatě nejednoznačný sci-fi snímek 12 opic natočil známý filmový režisér a někdejší člen smíchumilovného seskupení Monty Python Terry Gilliam (Srazil, Král rybář) podle výtečného, do detailů propracovaného scénáře manželů Davida W. (Blade Runner) a Janet Peoplesových, který napsali na motivy krátkého filmu Rampa (La Jette, režie Chris Marker, 1962). Celý pňběh je zasazen do nehostinného, studeného světa naplněného několika zvláštními a tajemnými postavami. Nejdokonalejší z nich vytvořil Brad Pitt, který odhodlaně odhodil svou po dlouhá léta pečlivě budovanou image mužného sexyidolu a dokázal se převtělit do slizkého a duševně vyšinutého Jeffa Gainese, neustále rozhazujícího rukama a trpícího všemi možnými i nemožnými tiky. Za svého dokonale rozvrkočeného šílence s každým okem jiným právem obdržel Zlatý glóbus a nominaci na Oscara. Ani Bruce Willis tentokrát nepředvádí dalšího ze svých tradičních akčních hrdinů (i když se místy přece jen neubránil oblíbeným drsňáckým výrazům), ale hraje svého Jamese Colea naopak jako citlivého a zmateného zoufalce, jenž občas neví, která bije. Jedinou výraznější ženskou postavu doktorky Kathryn Railyové přesvědčivě ztělesnila půvabná Madeleine Stoweová, v menší roli doktora Goinese se blýskl Chritopher Plummer. Za kamerou stál ostř1ený Roger Pratt (Srazil, Mona Lisa), nevtíravě přesně působivou hudbu složil Paul Buckmaster.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Pochmurná sci-fi Terryho Gilliama 12 opic byla inspirována krátkým snímkem francouzského nezávislého filmaře Chrise Markera Rampa (1962). Američtí tvůrci z něj převzali hlavní motiv. - Malý chlapec se stane svědkem násilné smrti na letišti. Později, po katastrofě, jež vyhladí téměř celé lidstvo je jako dospělý muž vyslán vědci do minulosti, aby změnil budoucnost a zachránil tak přítomnost - Název filmu je pojmenováním "revolučni armády", skupiny ekologických radikálů, kteří jsou vedeni šílencem a kteří jsou podezřelí z vyvoláni apokalypsy. Hlavni hrdina, drsný a nezávislý James Cole, pronásledovaný utkvělou vzpomínkou z dětství, je v roce 2035 vyslán zpodzemí, kde se zdržují zbytky lidí, do roku 1996, aby zabránil šíření virové nákazt, jež způsobila zkázu civilizace. Pokusy s cestováním v čase se musí několikrát opakovat Při nebezpečném poslání pomáhá člověku z budoucnosti psychiatrička Kathryn Raillyová, která mu uvěří. Mise končí tragicky: muž zahyne dříve, než může katastrofě zabránit a jako "malý" chlapec je svědkem své vlastní smrti. - Autoři vytvořili uzavřený bizarní svět, připomínající nepříjemnou a neodbytnou noční můru. Vkomplikovaném ději s mnoha časovými rovinami a s řadou epizod se stírá rozdíl mezi "realitou" a "představou". Celý příběh by mohl být považován i za sen duševně nemocného hrdiny. Výtvarným pojetím snímek vzdáIeně připomíná slavný film Blade Runner i další filmové postkatastrofické projekty s odkazy na deformovanou současnou civilizaci. Nesporně působivá atmosféra stvořená pomocí upravených a nápaditě vybraných reálů však zastiňuje vlastní dramaticky nevyrovnaný a příliš složitý děj.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled