Tak konečně si můžu tuhle položku z gilliamovské   filmografie odškrtnout. Vcelku to odpovídá mojí   představě odvozené z časové posloupnosti: něco   mezi Žvahlavem a Baronem Prášilem. Čili   montypythonovské reminiscence ještě přítomné   (Cleesův Robin Hood), ale slábnoucí. Scénáristické   kázni se autor teprve učí (dodnes jí neovládá a až   jí ovládat začne, bude to první věc, kterou mě   skutečně naštve). Záliba v pohádkách a mýtech   přetrvává (při pohledu na Mykény coby město v   poušti jsem se ale přece jen trochu zarazil).   Efekty sice poplatné době, ale v typicky   gilliamovském tyjátru to vůbec nevadí, třeba ta   směšná raketa, v níž na rozhodující klání přiletěl   jeden z trpaslíků, byla ve své nemotornosti   kouzelná. Některé scény jsou nádherné (trpaslíci   se poprvé zjeví v Kevinově pokoji a začne strašný   mumraj nebo útěk z visutých klecí), jiné slabší.   Kdo má to přerostlé dítě jménem Terry Gilliam rád   jako já, přijde si na své.