Souhlasím naplno se svou oblíbenou Petrou B. a je   mi to líto.V životě takové situace nastanou a je   to běs pro celou rodinu. Tenhle film usiluje o   realistické zachycení atmosféry moderního domova   důchodců, o postižení drobných radostí i smutků   jeho obyvatel. V rolích penzistů oblíbení herci   starší genereace: Brožová, Dohnal, Rosůlková,   Gollová,, Svobodová, Štěpničková, Gaierová. Ale   stále ve mně zůstává ta pachuť stáří, nepříjemného   umírání na nevyléčetelné choroby, kdo ví co mě   čeká? Raději se teď podívám na něco veselejšího.   Pustím si Spalovače mrtvol Juraje Herze, to je   takové optimistické.

Smutná realita
Pro mne je tento film ukázkou pomíjivosti lidského   života. Dokud je člověk mladý a zdravý,   nepřipouští si mnohé trable, které ho mohou v   budoucnu čekat. Jedním ze smutných údělů stáří je   osamělost a strádání. Film Konečná stanice nás   zavádí do prostředí domova důchodců mezi staré   lidičky, pro něž je to již konečná stanice jejich   života, ale...já osobně tento výraz nemám ráda a   nemyslím si, že by se takto mělo zařízení pro   seniory označovat. Jejich život přece   přestěhováním se do domova důchodců nekončí a i   zde mají právo na aktivní život, není to jen o   onom pověstném čekání na smrt, jak to spousta lidí   vnímá. Dělala jsem v loňském roce reportáž z   domova pro seniory a věřte, že díky citlivému   přístupu jeho zaměstnanců a vedení to rozhodně   žádná konečná nebo snad odstavná stanice není.   Vraťme se však k filmu - viděla jsem ho pouze   jednou, nemohu říct, že by se mi výrazně líbil,   spíše mne dojímal, zejména pak postava Nataši   Gollové, která opravdu o několik let později v   domově důchodců svá poslední léta strávila. Avšak   i v roli babičky nezapřela bývalá filmová star 30.   a 40. let svůj pověstný úsměv a jemný hlas, jenž k   ní neodmyslitelně patřily. S ohledem na přítomnost   této herecké osobnosti i tématiku filmu bych se   přimlouvala za jeho častější uvedení.