102 dalmatinů

Hlavními postavami jsou tentokrát dva neobvyklí spojenci – papoušek, který si myslí, že je rottweiler a dalmatiní štěně, kterému pro změnu chybí typické černé flíčky. Společně mají největší zásluhu na tom, že skoro napravená zlá Cruella De Vil (Glenn Close) i její nový komplic (Gerard Depardieu) nemohou uskutečnit šílený plán, kvůli kterému je v ohrožení kožich 102 dalmatinů. Zcela nový příběh má vše, co si jen můžete přát: známé tváře, nové postavy, extravagantní scény, napětí a především spoustu humorných situací. 102 Dalmatinů je báječný film pro celou rodinu!

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 17.11.2002 HBO

To, že Cruellu De Vil (Glenn Closeová) pustili z vězení za dobré chování, je velkou poklonou jejímu umění předstírat. O nějaké nápravě pochopitelně nemůže být ani řeč, a nejtajnějším životním cílem Cruelly nadále zůstává kabát z kůžiček malých roztomilých dalmatinů. Cruella, poučená předchozími neúspěchy, realizuje tentokrát svůj zvrhlý sen obzvlášť rafinovaně a z bezcitné matróny se proměnila v citlivou opatrovatelkou opuštěných psů. Významnou roli v jejím ďábelsky rafinovaném plánu hraje francouzský módní návrhář Jean Pierre Le Pelt v neodolatelném podání Gérarda Depardieu.

Počet roztomilých protagonistů není přímo úměrný roztomilosti filmu.
Názorným příkladem této poučky je druhý hraný snímek o boji zlé módní návrhářky s přemnoženými pejsky. Režisér Kevin Lima, který se u Disneyho společnosti profiloval zpracováním příběhů psa Goofyho a Tarzanem, se ve 102 dalmatinech nedokázal vystříhat neduhů postihujících druhé díly úspěšných snímků, a tak má jeho film sice větší odpich a obsahuje více strakaté zvěře na metr čtvereční než 101 dalmatinů, děj je však bezmála totožný s prvním dílem a mnohé odkazy na něj dávají vzpomenout spíše na onen dávný a mnohem příjemnější zážitek. 102 dalmatinů je infantilní zábava na jedno použití - předškolní diváci se dobře pobaví, po představení půjdou na kutě a během jediného pořádného snu celý film vytěsní. Je jen otázkou, o čem se jim bude zdát, neboť v některých sekvencích 102 dalmatintů se skrývá tolik sadismu, že by se kanibal Hannibal Lecter z Mlčení jehňátek divil. Nejde ani tak o tuny kožešiny, ve kterých se před zraky nebohých zvířat promenádují záporní hrdinové filmu, ale spíše o mrazivé výjevy, jako jsou psí kanibalismus (psi zde totiž nevědomky konzumují další psy) nebo nekonečná závěrečná scéna trestání záporné Cruelly, proti níž jsou všechny její zlé skutky dohromady jenom škádlivým podrbáním za ouškem.
Naproti očekávání je zvířecí hvězdou filmu mluvící papoušek s hlasem Erika Idlea (člen formace Monty Python), který je přesvědčen o tom, že je pes, a je to právě tento papoušek, který ve filmu vyrovnává ochuzení
o Jeffa Danielse z prvního dílu.
Na scénu se vrací Glenn Closeová v postavě proradné návrhářky Cruelly de Vil a v protipsím tažení jí pomáhá samotný Gérard Depardieu coby úchylný návrhář Jean-Pierre Le Pelt. Hvězdný herecký konglomerát však předvádí pouze nevýrazné variace na téma „jsem démonická" a „jsem trotl" a zřejmě si myslí, že to dětem stačí. Snad je to naposledy, co se někdo odvážil podceňovat dětské diváky, kteří místo počítání dalmatinů už dávno filozofují s medvídkem Pú.
DAREK ŠMÍD Premiere 2001/2/45

Autor/Zdroj: Šmíd Darek/Premiere


102 DALMATINů
(102 DALMATIANS)
BUENA VISTA INTENATIONAL
Reiře: Kevin Lima
Hra,~í: Glen Closeová, Gérard Depardieu, Alice Evansová, Iaan Gruffudd
Druhé pokračováni slavného filmového hitu pro celou rodinu,
cílová skupina: 6 – 40
počet kopií: 20
žánr: rodinná komedie
český dabing

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Volné pokračování filmu 101 dalmatinů opět vypráví příběh flekatých psích štěňat, jejichž srst chce pro svůj kožich použít bohatá, lakomá a pomstychtivá Crualla De Vil. Ale i nová generace chytrých pejsků, na jejichž straně jsou i další zvířecí přátelé a jeden zamilovaný pár, si snad s nebezpečím poradí.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Klasická kreslená disneyovka 101 dalmatinů (1960), natočená podle knížky Dodie Smithové, se po letech dočkala i stejnojmenné hrané verze (1996), jejíž úspěšné přijetí vedlo k volnému pokračování, nazvanému 102 dalmatinů. Nový příběh obměňuje děj předchozích snímků, takže se v něm opět objevuje zástup flekatých psích štěňat, jejichž srst chce pro svůj vytoužený kožich použít bohatá, lakomá a pomstychtivá Cruella De Vil. Ta do rozsáhlé zlodějské akce zapojí i úlisného francouzského módního návrháře Le Pelta. Ale i nová generace chytrých pejsků, na jejichž straně jsou i další zvířecí přátelé a jeden zamilovaný člověčí pár, si s nebezpečím poradí. - Režisér Kevin Lima, mající zkušenosti z animovaných disneyovek Goofy na výletě (1995) a Tarzan (1999), se drží osvědčeného modelu, daného letitou tradicí hraných filmů z Disneyho produkce. V centru pozornosti je především ďábelská záporná hrdinka v podání Glenn Closeové, která má proti sobě nové lidské (a vlastně i zvířecí) protivníky a která stejně jako v předchozím snímku úspěšně vytěsňuje i více než stovku titulních hrdinů. Ve srovnání s možnostmi animovaného filmu však hraná verze, pokoušející se o stylovou nápodobu, zůstává nutně v půli cesty: Cruella De Vil má v animované podobě větší pole působnosti a ani psí hrdinové nejsou navzdory precizní práci filmařů natolik charakterově výrazní jako jejich kreslené protějšky.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2001/1/25

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled


Dnes je ten velký den. Multimilionářka Cruella De Vil (Glenn Closeová) bude propuštěna na svobodu. Byla sice odsouzena za krádež sto plus jednoho skvrnitého pejska, ale geniální psychoterapie dr. Pavlova ji vyléčila. Cruella, dříve fanatická obdivovatelka kožešin (obzvláště kožešin ze skvrnitých psů), se nyní nemůže na kožich ani podívat a pejsci jsou pro ni tím nejroztomilejším na světě. Vskutku zázrak lékařské vědy!
Cruella je ovšem propuštěna podmínečně: Pokud by ještě někdy terorizovala psy, nejen že se vrátí do vězení, ale přijde o všechno své jmění (bratru osm milionů liber). Nato ovšem napravená Cruella nemá nejmenší pomyšlení. Začne sponzorovat chudý psí útulek „Druhá šance", který patří mladému Kevinu Shepherdovi (Ioan Gruffudd), a chová se vskutku jako svatá, což je krajně podezřelé Chloe Simonové (Alice Evansová), jež je Cruellinou „soudní dohližitelkou" a shodou okolností se nyní stará o statečná štěňátka dalmatinů, která toho v prvním díle tolik prožila a která už dnes mají vlastní štěňata.
Ale těsně předtím, než začne být děj nudný, vyjdou najevo fatální nedostatky Pavlovovy metody a Cruella se během okamžiku promění opět ve starou dobrou
(zlou) Cruellu, která zatouží a) po kožichu z dalmatinů a b) po sladké pomstě. Za tímto účelem kontaktuje výstředního francouzského návrháře Jean-Pierra Le Pelta (Gérard Depardieu), který se neštítí unášet, zabíjet, stahovat a sešívat štěňátka. Cruella a Le Pelt tudíž unesou stovku pejsků a chystají pro ně strašný osud. V patách jim ale jsou Kevin a Chloe (kteří v sobě mezitím našli zalíbení), jejich psi a mluvící papoušek Pajda, který žije svůj ptačí život v domnění, že je pes.
A tak začíná velká cesta Orient-expresem do Paříže, na francouzský venkov, do tajné krejčovské dílny a do výrobny dortů, která stojí shodou okolností hned vedle a ve které se shodou okolností nachází spousta složitých mechanismů, které dokáží padouchovi patřičně znepříjemnit život a znečistit šatstvo a přitom je mohou snadno ovládat i psi...
Hvězdou 102 dalmatinů je bezpochyby Glenn Closeová, jejíž Cruella je ještě maniakálnější než v prvním dílu (skoro se nabízí otázka, zda vůbec může hrát v potenciálních 103 daimatinech, protože víc „tlačit na pilu" už prostě nemůže) a její kostýmy jsou ještě extravagantnější. Naopak značným zklamáním je Gérard Depardieu, jehož první grandiózní zjevení se (v trenýrkách s tygří hlavou) je pouze velkým příslibem, který se bohužel nenaplní. Depardieu se většinu filmu pouze nechápavě tváří a mluví s rádobyžertovným francouzským přízvukem (o kterém není známo, zda přežije český dabing). Vzhledem k tomu, že Gruffudd
(seriál Hornblower, malé role v Titanicu a Oscaru Wiideovi) a Evansová (ještě menší role v Deseti důvodech, proč tě nenávidím) také nijak příliš neperlí, zůstává větší polovina filmu (kdy není na plátně Cruella) na bedrech zvířat. Pejsci (živí i digitální) jsou patřičně roztomilí, ale (na rozdíl od animovaných 101 dalmatinů) nemluví a jejich herecký projev (byť značně nadprůměrný na to, že jsou psi) je tudíž velmi omezený. Proto situaci musí zachraňovat papoušek Pajda (v původním znění ho mluví Eric Idle), který je - což je poněkud smutné - druhým nejlepším hercem ve filmu a má zdaleka nejlepší hlášky. Režisér Kevin Lima již slavil úspěchy s animovaným Coofym na výletě a Tarzanem, ale 102 dalmatinů je jeho hraným debutem a občas to je vidět. Většina herců působí v jeho rukou jako rozpohybované figuríny a především v závěrečné sekvenci, kdy se roztomilá štěňata brutálně mstí Cruelle (podobně jako v prvním dílu), působí některé záběry až příliš trikově. Prostě, pokud se mají živí herci a psi chovat „comicsově", ne vždycky se to podaří tak jako v Králi džungle.
102 dalmatinů určitě není lepší film, než bylo původních (hraných) 101 dalmatinů. Na druhou stranu se nedá říct, že by byl výrazně horší. Disney zopakoval úspěšný vzorec a obměnil ho dost na to, aby nikdo nemohl říct, že jde o přesnou kopii. A malé děti, pro které je film určen, si starší verzi pravděpodobně už stejně nepamatují. I když jde „jen" o filmovou rutinu, která těžko zaujme někoho nad 15 let, je nutno uznat, že tenhle druh rutiny málokdo zvládá dokonaleji než Disneyovo studio...
František Fuka Cinema 2001/2/76

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema