Cirkus

V rychlém sledu se střídají fotografie a obrazy ze starých cirkusů a varieté ze začátku našeho století. Fotografie z pouti doplní pojednou kolotoč, točící se pod zářícím sluncem z formely. Ve filmu se objeví všechna klasická cirkusová čísla: zápasníci, jezdkyně na koních, muži létající na hrazdě, klauni. Divák si ani neuvědomuje střídání odlišných výtvarných materiálů, jako jsou obrazy, výřezy z kreseb, fotografie, postavičky a objekty z formely. Jako barevnou přehlídku zvláštního cirkusu vnímá výstupy půvabných provazochodkyň, veselých i smutných šašků, žonglérů i siláků z formely, kteří předvádějí své umění, nebo kteří se usmívají z dobových dokladů. Koláže i záběry s formelou jsou občas přerušeny reálnými záběry, jimiž se uzavírají jednotlivé osudy nebo výstupy: v ostře zelené trávě opuštěný cylindr, karty se srdcovou dámou. Všechny obrazy evokují vzpomínky a pocity. Strhující hudba Sergeje Prokofjeva jakoby dávala pohyb postavám z obrazů, z papíru, figurkám z plastického materiálu – formely. Celý film je oslavou radosti, života, lásky a jejich symbolů slunce, srdce a květů. [ta] Cirkus. Filmový přehled. 1972, č. 7, nestránkováno.