Růžencová slavnost, nejproslulejší obraz velkého norimberského umělce z přelomu gotiky a renesance, jeho jediné dílo na našem území! Dürer tady vytvořil svůj vůbec největší obraz o rozměrech 162 x 192 cm. Umělecké ocenění díla bylo veliké. Italští znalci prohlásili Růžencovou slavnost za zcela mimořádné umělecké dílo. Kompozice obrazu vychází z tzv. Svatých konverzací, ale odráží malířovou osobitou představou souladu církevní a světské moci. Jeho Panna Marie nepřihlíží nečinně z povzdálí, ale koná. Věncem z růží korunuje císaře. Většinu postav ztvárněných na obraze malíř osobně znal. Nezapomněl ani na sebe. Nenápadně stojí v pozadí a v ruce drží nápis: "Tenhle obraz namaloval Němec Albrecht Dürer během 5 měsíců". Sto let visel obraz v kostele sv. Bartoloměje v Benátkách. Jeho věhlas byl tak velký, že ho roku 1606 zakoupil pro svou pražskou sbírku císař Rudolf II. Po jeho smrti neměla slavná sbírka šťastný osud. Roku 1782 se uskutečnila dražba, na které byla Růžencová slavnost vydražena za 1 zlatku! Pak se značně poničený obraz dostal do majetku Kláštera premonstrátů na Strahově. Zde byl v 19. století rekonstruován litoměřickým malířem Janem Grussem. Malíř neznal vídeňskou kopii původního díla. Při dpolňování chybějících částí se řídil pouze vlastním uměleckým citem. Postavy Madonnny a anděla se proto značně liší od originálu. Roku 1934 obraz vykoupil československý stát pro sbírky Národní galerie. Při jeho zkoumání byla odhalena četná poškození desky i bravurní podresba, která dokázala, jakým výborným kreslířem Dürer byl.