1. Od Velké Moravy až po gotiku

Dokument nás zavede na místa, kde se dochovaly vzácné památky z různých etap kulturně historického vývoje, od románské rotundy až po funkcionalistický kostel. Výtvarné umění a architektura byly úzce spjaty s křesťanstvím, a přesto se málo ví, co vzácných památek bylo na Moravě vytvořeno, kolik z nich se podařilo uchránit, i když jen v torzech. Kolik unikátů je vtěleno do kamenných zdí venkovských kostelů, jaké freskařské skvosty pokrývají hrubě omítnuté stěny venkovských kaplí. Nedílnou součástí vývoje křesťanství byla hudba a ve spojení s výtvarným uměním sloužila k přiblížení duchovních hodnot. Prostřednictvím obrazovky můžeme znovuobjevit nádherné skvosty naší země.


2. Gotika

Na přelomu 13. a 14. století dochází i na Moravě k pronikavé proměně výtvarného slohu. Stále častěji si stavitelé dovolují prolomit obvodové zdi budov, zeštíhlují nosné sloupy a zaklenují stále větší plochy. Světlo proniká do dříve potemnělých prostor a vytváří hru ranních a večerních ilusivních průhledů navozujících mystickou atmosféru, která nás lidi nového věku tak udivuje. Dokument je věnován období gotického slohu.

3. Renesance a manýrismus

Dokument z cyklu Křesťanské umění na Moravě je věnován období, které se podle tradičního členění dějin nazývá dobou Na prahu novověku. Kromě farních kostelů a kaplí stály ve městech a na venkově kláštery duchovních řádů. Jejich budovy, poničené za husitských bouří i v době česko-uherských válek v 15. století se podařilo povětšinou opravit. S příchodem humanismu, navazujícího na kulturní odkaz antiky, došlo k určitému zesvětštění života, obrazně řečeno středověký pohled vzhůru se snesl k zemi. Šlechta opouštěla napohodlná hradní sídla a nahrazovala je zámeckými obydlími, budovanými v duchu italské renesance.

4. Baroko

Stavební ruch, doprovázený intenzivní činností sochařů, štukatérů, řezbářů a malířů ovládl na počátku 18. století nejen města, ale i moravský venkov. Baroko oživilo starobylá poutní místa a vybavilo je novými tvary. Příkladem mohou být Křtiny u Brna. Autorem tohoto velkolepého architektonického konceptu byl Jan Blažej Santini. Velkorysost stavebních plánů se promítla i do vlastní výzdoby reperezentačních sálů. Snahu přiblížit náboženství lidovým vrstvám vyjadřovalo také budování loretánských kaplí.

5. Historické návraty

Umění nového uměleckého slohu se v moravsko-slezském regionu uplatnilo nejdříve ve Slavkově u Brna. V letech 1786 až 1789 tam vznikl kostel Vzkříšení Páně, dílo nejvýznamějšího představitele vídeňského klasicismu, architekta císařského dvora a slavkovských Kouniců - Ferdinanda Hetzendorfa. Jestliže světská architektura hledala během celého 19. století poučení pro svůj nový výraz ve všech minulých epochách, pak v chrámových stavbách sloužila za vzor převážně gotika, která podle tehdejšího mínění vystihovala nejlépe duchovní představu "o domě božím" zasvěceném modlitbě. Že však pozoruhodné stavby vysoké umělecké kvality lze najít i v odhlehlejších místech naší země, dokládají chrámy na polovině cesty mezi Opavou a Ostravou.

6. Úsilí o nový tvar

Historický romantismus, který provázel sakrální stavitelství po celé 19. století, nezanikl po nástupu moderny nikterak náhle. Naopak jeho jednotlivé prvky se navzájem prostupovaly a žily vedle nových tvarů. Ovšem vedle staveb, v nichž vede dialog či zápas tradice s myšlenkami moderní doby, máme i kostely neznající kompromis. V meziválečném období byla v moravskoslezském regionu dvě ohniska avantgardní architektonické tvorby: Brno a Zlín. V případě moderní sakrální architektury drží prioritu hkavní tvůrce Baťova Zlína architekt a sochař František Lydie Gahura.


7. Poválečné období

Dokumentární pořad z cyklu o křesťanských památkách je věnován poválečným letům. Byla to léta oprav a obnovy poškozených kostelů. Některé dokonce zůstaly v ruinách, jiné byly odklizeny, aniž by se je podařilo do nástupu totalitního politického systému obnovit. Od počátku šedesátých let se projevují první náznaky ideologického uvolňování a v neuvěřitelně krátké době vznikají především na venkově kaple, jako nový architektonický prvek. Svobodná léta po společenském zlomu v roce 1989 jsou věnována nápravě starých nedostaků a budování nových center.