Dvě herecké legendy, Isabelle Huppertová (Pianistka) a Christophe Lambert (Highlander), excelují v napínavém thrilleru ze současné Afriky od režisérky Claire Denisové. Příběh se odehrává v nejmenované africké zemi, kde propuká občanská válka. Maria, hrdá a nezlomná běloška, odmítá opustit svou kávovou plantáž, a vyhnout se tak nebezpečí, které bezprostředně hrozí jí i celé rodině. Odejít znamená vzdát se, projevit slabost a zbabělost, a v neposlední řadě ztratit domov, kde její rodina žila po generace.

Scenáristka a režisérka Claire Denisová (nar. 1948) strávila dětství v Africe, kde její otec působil jako důstojník. Její autobiograficky laděný debut Chocolat (1988, Čokoláda) se odehrával v Kamerunu a na africký kontinent se vrátila i komorním psychologickým dramatem Sama v Africe. – Děj se odehrává v blíže neurčené zemi, zmítané občanskou válkou. Emancipovaná Maria Vialová odmítá opustit upadající kávovou plantáž, patřící jejímu bývalému tchánovi Henrimu Vialovi. Jen ona se stará o sklizeň v době, kdy všichni z místa prchají. V blízkosti jsou rebelové a operují tu i vojáci. Maria si cestou v autobusu vybavuje události posledních dnů. To ještě netuší, že se na plantáži odehrála tragédie, jejíž obětí jsou exmanžel André i jejich syn Manuel, který se přidal k oddílu dětských vzbouřenců. Zemřel tu však i obdivovaný rebel Boxer. – Tvůrci stroze zaznamenávají události, viděné především očima neústupné ženy, která si nechce přiznat porážku a která nakonec v zoufalství sama ubije starého tchána, jenž kromě ní jako jediný přežil. Na osudu Marie Vialové, ztělesněné velmi přesvědčivě a úsporně Isabelle Huppertovou, zaznamenává Denisová problémy současné Afriky a zobecňuje děsivá traumata, jež s sebou věčné brutální nepokoje přinášejí. Na rozdíl od podobných snímků, vyvažujících drsnost tamního života atraktivními záběry přírody, naopak akcentuje nehostinnou vyprahlou krajinu se zpustlými domy a chatrčemi. Zároveň se však vyhýbá explicitním krutostem. O to naléhavěji však její výpověď o trpkém údělu působí. – Na scénáři se podílela francouzsko-senegalská spisovatelka, nositelka Goncourtovy ceny Maria N’Diayeová. Původní název v angličtině White Material je odvozen z promluvy moderátora rebelské stanice: „Tihle bílí, tihle špinaví bílí... Je to sebranka zbohatlíků. Nadutá, arogantní a nevzdělaná. Nezaslouží si tuhle krásnou zem. Ani ji neumějí ocenit.“
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2010/10

Isabelle Huppertová, držitelka Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii ze 44. MFF KV, ztvárňuje v nejnovějším filmu Claire Denisové postavu Marie, jež se snaží udržet při životě kdysi prosperující africkou kávovou plantáž Café Vial. Postkoloniální Afrika, kam se Denisová po mnoha letech vrací, je ale zcela jiná než ta, kterou zachytila ve svém poloautobiografickém debutu Čokoláda. O dvacet let starší černý kontinent je zmítán občanskou válkou a ohrožován zástupy dětských vojáků se samopaly. Marie a její blízcí odmítnou na rozdíl od většiny francouzských usedlíků evakuaci a zůstanou na plantáži, kde se Marie pokouší zachránit úrodu kávy a najmout dělníky na její sklizeň. Pro místní se Vialovi stanou „bílým masem“ a lokální rádiová stanice triumfálně hlásí, že dny takových rodin jsou sečteny. Denisové se podařilo vytvořit vizuálně téměř magický svět, jehož krása kontrastuje s drsností historické situace a jehož hrdinové musí učinit řadu nepředvídatelných a mnohdy překvapivých rozhodnutí.
45. MFF Karlovy Vary, katalog filmů